Digitální kompetence

Digitální kompetence je schopnost používat znalosti a dovednosti v oblasti digitálních technologií zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem v kontextu práce, zábavy či vzdělávání. Můžeme je rozdělit na kompetence spjaté s ovládáním dané digitální technologie a na kompetence vztahující se na práci s obsahem. ​

Výklad pojmu podle ECDL:

Digitální kompetence jsou považovány za jednu z dimenzí digitální gramotnosti.  Řekneme-li o někom v dnešní době, že disponuje digitálními kompetencemi, neznamená to pouze, že má přístup k ICT a využívá je, ale že má také příslušné znalosti, dovednosti a postoje.
Obratnost v práci s digitálními technologiemi je souhrnem dílčích osvojených digitálních kompetencí, které se vztahují k různým aspektům této činnosti. 
Digitální kompetence se dělí na dovednosti: 
-       spjaté s ovládáním dané digitální technologie (počítače, prohlížeče internetu, dotykové obrazovky atp.) 

-       vztahující se na práci s obsahem, tj. práce s informacemi, online komunikace a vytváření obsahu.

 
Jednotlivé kompetence mají různou míru obtížnosti (pokročilosti), a také různou míru využitelnosti v každodenním osobním i pracovním životě. Například: ne každý potřebuje a využil by dovednosti tvorby webových stránek, zatímco tvorba textu v běžném textovém editoru bude využitelná pro větší procento lidí. 
Z tohoto důvodu se digitální kompetence dělí na: 
-       přenositelné
představují schopnost využít znalosti a dovednosti, které nejsou přímo spojeny s konkrétním pracovním místem, kvalifikací či úkolem, ale jsou široce využitelné napříč obory i v soukromém životě. Tyto kompetence umožňují jednotlivci používat digitální technologie pohodlně v běžné praxi a flexibilně reagovat na změny. 
-       nepřenositelné
vztahují se k ovládání konkrétních digitálních nástrojů, které nejsou využitelné u jiného zaměstnavatele.  
-       Specifické
schopnosti používat specializované digitální technologie při úkonech vázaných na určitý sektor trhu práce, profesi či zaměstnavatele. Mají tedy omezené možnosti využitelnosti. Jedná se například o schopnost práce s profesně specifickými programy a funkcemi. Rozvoj takových kompetencí probíhá zejména na daném pracovišti zaškolením, nicméně tempo a kvalita osvojení specifických kompetencí závisí na jednotlivcově úrovni přenositelných kompetencí a na zkušenosti s prací s obdobným programem či nástrojem. 

V konceptu ECDL je slovní spojení „Digitální kompetence" používáno buď jako „nečeský" název pro „Digitální znalosti a dovednosti", anebo jako ne zcela správný významový překlad „Digital Competence". Toto slovní spojení je používané konceptem ECDL souvislosti s definicí vyšší úrovně digitálních znalostí a dovedností, než odpovídá digitální gramotnosti.  Anglický pojem "Digital Competence" označuje z pohledu konceptu ECDL osoby, které jsou schopny úspěšně absolvovat nejméně 7 zkoušek (ze sedmi oblastí) ​v rámci programu ECDL Core.

V DIGCOMP najdeme vysvětlení digitálních kompetencí jako soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které potřebujeme k sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, v zaměstnání, při učení, ve volném čase i při za pojení do společenského života. Je vytyčeno pět oblastí, které určují, co znamená „rozumět digitálnímu světu":
-       zpracování informací,  
-       komunikaci,  
-       vytváření obsahu,  
-       bezpečnost
-       řešení problémů.  

Rámec DIGCOMP využívají politici a zástupci školských úřadů, stejně tak jej využívá Strategie digitálního vzdělávání 2020. Při tvorbě digitálního indexu ekonomiky a společnosti Evropské unie byl rámec DIGCOMP využit pro vytvoření indikátoru, který poskytne informace o digitálních kompetencích občanů v jednotlivých zemích. Dále se rámec využívá pro plánování a sestavování í nabídek na vzdělávání a odbornou přípravu, např. jako podklad pro revizi vzdělávacího plánu nebo přípravu vzdělávacích kurzů pro dospělé, a pro přípravu profesně vzdělávacích programů pro učitele. S jeho pomocí se také stanovuje úroveň digitálních kompetencí požadovaných v různých sektorech, např. v oblasti pomáhajících profesí.​