Digitální inteligence

Digitální inteligence se používá jako termín ve dvou odlišných významech: 1. Umělá inteligence 2. Digitální gramotnost Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Umělá inteligence spočívá v konstrukci a užití modelů lidské činnosti (procesů), která je považována za inteligentní. Digitální inteligence (DQ) je soubor sociálních, emočních a kognitivních schopností, které jednotlivcům umožňují čelit výzvám a přizpůsobit se požadavkům digitálního života. Tento soubor odpovídá pojetí digitální gramotnosti a kompetencí podle referenčního modelu DigComp.  

Výklad pojmu podle Wikipedie:

Digitální, strojová či umělá inteligence je schopnost umělých počítačů a a jimi řízených strojů řešit automně různé nově vzniklé nebo obtížné situace bez průběžných zásahů člověka do těchto řešení. Podrobněji řečeno jde o schopnost počítačů a strojů správně interpretovat údaje z vnějšího prostředí, učit se z těchto dat, výsledky tohoto učení aplikovat za účelem dosažení konkrétních cílů a pružně jim přizpůsobovat své chování.

Mezi technologie využívající takové inteligence patří například technologie analýzy a porozumění lidské řeči, software pro hraní strategických her (jako například šachy nebo Go), dopravní prostředky pohybující se autonomně v běžném dopravním provozu nebo inteligentní sítě pro doručování obsahu. Hranice toho, co se považuje za digitální či umělou inteligenci se zároveň s rozvojem digitálních technologií postupně posunuje k náročnějším cílům. Například technologie optického rozpoznávání znaků (tzv. OCR) byly dříve považovány za součást umělé inteligence, ovšem v současné době se spíše považují za standardní rutinní postupy.

Pojem digitální inteligence je někdy také chápán ve smyslu digitální gramotnosti, viz heslo Digitální gramotnost.

Další výklad pojmu:​​

Digitální inteligence zahrnuje takové sociální, emocionální a kognitivní dovednosti, které jedinci umožňují čelit výzvám digitálního věku. Digitální inteligence se vyjadřuje kvocientem digitální inteligence – DQ. DQ se skládá z osmi složek:

1. digitální identita, tj. schopnost vytvořit a ovládat své online já a jeho pověst,

2. využívání technologií, včetně schopnosti kontroly rovnováhy online a offline života,

3. digitální bezpečnost, tj. zvládnutí online hrozeb, jakou je např. kyberšikana, odolání nevhodnému obsahu a předcházení online rizikům,

4. digitální zabezpečení, tj. schopnost odhalit kyberhrozby jako hackování, podvody nebo malware a schopnost využívat správných bezpečnostních opatření,

5. digitální emoční inteligence, tj. empatie a budování kvalitních online vztahů,

6. digitální komunikace, tj. schopnost komunikovat a spolupracovat s ostatními s využitím technologií,

7. digitální gramotnost, tj. schopnost najít, vyhodnotit, použít, sdílet a vytvářet digitální obsah, stejně jako schopnost výpočetního myšlení,

8. digitální práva, tj. porozumění a prosazování osobnostních a dalších práv, včetně autorských, práva na soukromí, svobodu slova i práva na ochranu před nenávistnými projevy. Všechny tyto kompetence by měly vycházet ze základních lidských hodnot – respektu, empatie a obezřetnosti. Kultivace digitální inteligence založená na lidských hodnotách je nezbytná pro to, aby děti technologie správně ovládaly, nikoli aby technologie ovládaly je.

Přispěvatelé Wikipedie, Umělá inteligence
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2018, Datum poslední revize 15.
05. 2018, 13:36 UTC, [citováno 21. 05. 2018]
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence&oldid=16087290 Yuhyun Park, 8 digital skills we must teach our
children [online]. World Economic Forum 13. 06. 2016 [cit. 2014-12-25].
Dostupné z:
https://www.weforum.org/agenda/2016/06/8-digital-skills-we-must-teach-our-children/

​