Bezpečný pohyb v digitálním světě

Zde se dozvíte základní výčet rizik, které nám digitální svět aktuálně přináší. Jsou to nejčastější rizika, se kterými je nutné se nejen seznámit, ale také vypořádat, pokud se v digitálním světě chceme bezpečně pohybovat. Platí to stejně tak i pro všechny tři cílové skupiny: uchazeči o zaměstnání, děti a mladiství, senioři.

Existuje skupina rizik, která ohrožuje všechny uživatele digitálních technologií bez ohledu na jejich sociodemografické charakteristiky. V následující kapitole jsou vybrány nejčastější rizika. Pokud pojmy z této kapitoly znáte a víte, jak na jednotlivá rizika reagovat a jak s nimi pracovat, pokračujte klidně k části textu, která se zabývá specificky vaší skupinou.

Malware a Spyware
Malware (zkratka anglického výrazu pro škodlivý software – „malicious software“) je program, který má za úkol vniknout do systému elektronického zařízení za účelem jeho poškození, ovládnutí, odcizení dat, sledování uživatele apod. Mezi typy malwaru patří spyware (doslova špionážní software), adware, viry, trojské koně, červi, rootkity, ransomware a změny nastavení prohlížeče.

Malware se nejčastěji šíří přes internet. Do zařízení, která nejsou chráněna antimalwarovým softwarem (běžně známý spíše pod pojmem antivirus), se dostává prostřednictvím napadených webových stránek, zkušebních verzí her, stažených programů či jakýchkoli jiných stažených dat. Napadený počítač může být výrazně zpomalený, může zobrazovat různá vyskakovací okna, samovolně rozesílat spamy nebo způsobovat pády systému. Při napadení spywarem může docházet k samovolnému odesílání citlivých informací ze zařízení bez vědomí jeho majitele – např. čísel bankovních účtů, přihlašovacích údajů, seznamů navštívených stránek apod.

Phishing
Pod pojmem phishing rozumíme „útoky na uživatele internetu prostřednictvím podvodných emailů, které mají za cíl vylákat ze svých obětí citlivé údaje, například PINy, hesla k internetovému bankovnictví, k platebním službám jako je PayPal, PaySec, nebo k jiným účtům.“ Název odkazuje na anglický termín pro rybaření (fishing), neboť ho tyto útoky skutečně připomínají. Útočníci nachystají návnadu (mail s urgentní výzvou k zaplacení nedoplatku, vyzvednutí nových přístupových údajů apod.), rozhodí sítě (rozešlou na tisíce náhodně sesbíraných adres) a čekají, až se někdo chytne.

Podvodné zprávy se snaží působit co nejvěrohodněji, obvykle se vydávají za oficiální zprávy zaslané bankovními ústavy či podobnými institucemi. Grafika podvodného emailu napodobuje grafiku zpráv těchto oficiálních institucí, stejně tak se útočníci snaží vytvořit co nejpodobnější emailovou adresu a webové stránky. V textu může odkaz vypadat věrohodně, ale přesto bude směřovat na podvodné stránky. Proto je třeba se podívat, kam link skutečně odkazuje. Text emailu většinou obsahuje výzvu ke změně hesla, zaplacení dluhu, aktualizaci osobních a kontaktních údajů apod.

Práce s informacemi
Na internetu se nachází informace záměrně matoucí a zkreslené, informace neautorizované a konečně informace podložené. Informací je na internetu nezměrné množství a člověk má často problém věrohodnost informace správně posoudit.

Zdrojem různých mýtů, lží a polopravd jsou např. sociální sítě, kde informace kolují a mnohdy jsou sdíleny pouze za účelem zvýšení sledovanosti a rozdmýchání vášní diskutujících. Mohou to být také stránky, které na první pohled vypadají věrohodně. Patří sem informace typu hoax, které mají za cíl zmanipulovat čtenáře k účelovému chování.

Neautorizované informace jsou takové, se kterými se na internetu setkáváme nejčastěji a u kterých není jasné, zda jde o tvrzení autora, či převzatý text. Oproti tomu u autorizovaných informací je uveden autor, zdroj informace a zároveň je jasný i důvod, proč je tato informace publikována. 

Při každodenním pohybu na internetu je třeba zdravý odstup, kritické myšlení a vytváření vlastního úsudku.

Při posuzování důvěryhodnosti textu by se měl čtenář zamyslet nad tím:

1. Kdo je autorem textu?
2. Na jakém webu je text uveřejněn?
3. Jaký je obsah textu, o čem pojednává?
4. Kdy byla informace publikována?
5. Co je cílem publikování této informace?

 Všechny informace je dobré si ověřovat z více zdrojů.

Rozdíl mezi dezinformacemi a misinformacemi

Ne každá mylná informace je dezinformací. Je potřeba rozlišovat mezi dezinformací a misinformací.

Misinformace je nesprávná nebo zavádějící informace, která ovšem není šířena úmyslně s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří ji přijímají. Misinformace se ve sdělovacích prostředcích vyskytuje poměrně často ve formě různých faktických nepřesností a je většinou odstraněna poté, co je na ni upozorněno.

Dezinformace je naproti tomu záměrně nepravdivá, nekompletní či zavádějící informace, která je šířena s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kterým je určena. Pojmem dezinformační kampaň se pak rozumí soubor různých dezinformací používaných cíleně a soustavně k dosažení tohoto výsledku. Dezinformace může být šířena státními či nestátními aktéry s cílem působit na cizí stát, média nebo společnost.

Cílem původce dezinformace může být např.:

• přesvědčit cílové publikum o vlastní, často alternativní „pravdě“,
• utvrdit cílové publikum v jeho přesvědčení, které koresponduje s názory původce (velmi efektivní metoda, jelikož využívá toho, že publikum je vůči dezinformaci „dobře naladěno“),
• mást skrze relativizaci faktů (úspěšným příkladem jsou dezinformace šířené v souvislosti se sestřelením letu MH17),
• odvést pozornost od skutečné podstaty problému či jiných závažnějších problémů,
• zahltit publikum informacemi a způsobit jeho dezorientaci v problematice.

Nenávistné projevy na internetu
Nenávistné projevy na internetu jsou novodobým fenoménem, který zaplnil sociální sítě a internetové diskuze. Tyto projevy většinou směřují proti menšinám – především Romům, migrantům, muslimům a homosexuálům. 

Nenávistný projev podněcuje, podporuje nebo šíří nenávist vůči určité skupině osob či jednotlivci. Ačkoli existuje svoboda slova, nenávistný projev zasahuje do práv druhého člověka (narušuje jeho důstojnost, vážnost a čest), může naplnit skutkovou podstatu přestupku (přestupky proti občanskému soužití) či trestného činu (tzv. nenávistné trestné činy – násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci; hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob; podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod). Takové jednání je nebezpečné zejména proto, že utvrzuje předsudky a stereotypy a eskaluje nenávistné nálady ve společnosti. Tyto projevy nelze považovat za „normální“, neboť působí jako rozbuška sociálních nepokojů a stupňování verbálního násilí může snadno vyústit až k násilí fyzickému. V tomto směru je třeba vychovávat jak oběti, tak agresory.

Proti nenávistným komentářům je třeba se jasně vymezit. Pokud se staneme terčem takového útoku, v první řadě je důležité nahlášení závadného obsahu provozovateli daných webových stránek a požádání o smazání příspěvku. Na komentář, který by mohl být přestupkem, upozorněte obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podezření ze spáchání trestného činu oznamte na státní zastupitelství. Úřady jsou povinny se věcí zabývat, přestože v praxi zůstávají nenávistné projevy bez postihu. Proto žádejte, aby vás úřady písemně informovaly, jak s vaším podáním naložily. Pokud nejste spokojeni s postupem při prověřování trestního oznámení, obraťte se na nadřízené státní zastupitelství. 

Vždy je třeba uchovávat všechny důkazy – screenshot obrazovky, video, komunikaci s pachatelem a veškeré údaje, které o něm máte k dispozici. Zároveň je nutné dbát na svoji bezpečnost, odstranit z internetu veškeré informace o své osobě a nedávat pachateli žádná vodítka, podle kterých by vás mohl reálně vystopovat.

Hoax
Jedná se o falešné, poplašné a řetězové zprávy, které mají varovný/naléhavý charakter. Někomu by se mohlo zdát, že šíření hoaxů nemůže být škodlivé. Při bližším pohledu na problém zjistíme opak. Velké množství hoaxů rozesílají uživatelé tím nejhorším způsobem, tzn. předávají je dál na všechny adresy. Kvůli lavinovitému šíření zprávy nemůžete vědět, komu všemu bude e-mail doručen.

Také šíření nepravdivých, polopravdivých nebo zkreslených informací o různých společnostech, může způsobit nepříjemnosti. Například poškození dobrého jména, ale také zbytečné zahlcení zákaznických linek, kam lidé na základě falešné zprávy zbytečně volají. V současnosti se již považuje za prokázané, že hoaxy slouží také jako nástroj pro ovlivňování výsledků voleb a jsou svou povahou a podobou považovány za porušování pravidel férové soutěže politických stran. Jestliže nemáte jistotu, zda obdržená zpráva je hoax, prohlédněte si nejdříve některý ze seznamů hoaxů.

Databázi hoaxů a další informace o této problematice je možné dohledat na stránkách hoax.cz a manipulatori.cz.