MÍSTO PRO ROZVOJ VAŠICH DIGITÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ

Jak pracovat se seniory

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn
Zde se dozvíte, jak specificky pracovat s cílovou skupinou seniorů. Motivace, aspekt zdraví, společenský kontakt, péče. To jsou všechno oblasti, které již nyní podléhají digitalizaci a stárnoucí generace se s tím musí vypořádat.

U seniorů s nulovým nebo velmi nízkým vztahem k digitálním technologiím je nejdůležitější zapracovat na motivaci. Při individuálním pohovoru bychom se měli zaměřit na podstatné prvky, které ovlivňují sociální vyloučení či začlenění jedince na všech úrovních od rodiny přes místo, kde bydlí či převážně pobývá, až po komunitu a dostupné instituce.

Na základě individuální diagnostiky a analýzy příčin digitálního vyloučení můžeme postupně překonávat a řešit jednotlivé důvody digitálního vyloučení. Důležité přitom je, aby byl jedinec do řešení aktivně zapojen a poskytoval součinnost v míře, které je schopen.

Zásadní odmítnutí ze strany seniora může být důsledkem obav a zejména nulové motivace. Motivační složka je tedy při komunikaci se seniory zcela zásadní.

 

Aspekt zdraví

Vzhledem k tomu, že v šetřeních prováděných ČSÚ mezi lidmi staršími 65 let uvádějí senioři za zdroj největších obav vlastní bezpečí včetně rizik plynoucích ze zdravotního stavu, je zřejmé, že silným motivačním prvkem pro nabytí digitálních kompetencí může být zájem o některé z asistivních technologií a s nimi souvisejících služeb, od stávající tísňové péče až po perspektivní služby asistovaného života včetně monitoringu některých charakteristik zdravotního stavu.

Na to navazuje možnost elektronického zdravotnictví sloužícího ke zvýšení zdravotní bezpečnosti sdílením zdravotnické dokumentace a informací o předepsaných lécích s registrujícími a dalšími ošetřujícími lékaři a zdravotnickými zařízeními, které se na péči podílejí.

 

Aspekt společenský kontakt a kontakt s rodinou

Významné jsou u této cílové skupiny také pocity osamění. Proto významným motivujícím prvkem může být pro tyto osoby využívání informačních a komunikačních technologií k zprostředkování kontaktu a komunikace s osobami blízkými nebo v rámci vytvořené komunity, případně dostupnost informací o možnostech aktivizace a společenského života v dané komunitě.

Hledání motivace může být u některých starších jedinců složité a pracné, otvírá však cestu k možnosti řešit prostřednictvím digitálních kompetencí aktivizaci seniorů a jejich začlenění do společenského života, tedy základní atributy kvality života. Nejvíce to bude platit pochopitelně u samostatně žijících jedinců.

 

Aspekt pečující

Správná motivace se však netýká pouze členů cílové skupiny. Je důležitá i pro aktéry, jejichž úkolem je zvyšovat digitální gramotnost seniorů  prostřednictvím sociální práce a následného vzdělávání. Ti si musí s ohledem na konkrétní situaci a prostředí stanovit reálné postupné cíle a indikátory, jejichž plnění bude měřítkem dosaženého úspěchu. Neplnění některých indikátorů pak bude upozorněním, že některé cíle nebo prostředky nebyly v daných souvislostech zvoleny správně. Včasná změna může být prevencí pozdějšího zklamání.

 

Níže si můžete stáhnout dotazník, který vám pomůže zhodnotit, jak je na tom daná osoba se základní orientací v digitálním světě. Součástí dokumentu je sada příkladů dobré praxe, které mohou sloužit jako vodítko v případě motivačních rozhovorů s představiteli dané cílové skupiny.

Dotazník pro seniory a modelové příklady dobré praxe

Úvod

První část nabízí modelové otázky, kterými si můžete u posuzované osoby snadno ověřit základní orientaci v digitálním světě.

V další části dokumentu je pak uvedeno několik konkrétních příkladů dobré praxe, které mohou posloužit při motivačním rozhovoru s cílem probudit v dané osobě zájem o další vzdělávání a využívání digitálních technologií.

V neposlední řadě zde pak najdete další konkrétní příklady důvodů pro využívání digitálních technologií.

 

Dotazník k šetření digitální gramotnosti – vzorové otázky

Základní otázky:

  1. Víte, co je to Internet?
  2. Pracoval jste někdy s počítačem nebo s chytrým mobilem / máte Internet v Mobilu?
  3. Znáte pojem restart?
  4. Jak často jste na Internetu?
  5. Kam na Internet chodíte? Musíte za to platit?
  6. Znáte pojmy Google, Internet Explorer, Chrome
  7. Máte osobní mailovou adresu?
  8. Jak často komunikujete s rodinou nebo přáteli prostřednictvím internetových služeb (mail, Skype, Facobook, WhatsApp)
  9. Na co používáte Internet (vyhledávání, služby, zábava, komunikace s úřady)?
  10. K čemu využíváte chytrý telefon?
  11. Kolik dnů v roce jste bez internetu?

 

Nebo (práce s informacemi):

  • Jak často využíváte internet?
    1. Každý den
    2. Několikrát týdně
    3. Několikrát měsíčně
    4. Méně často
    5. Nikdy -> Konec dotazování

2)       Znáte názvy Google, Bing nebo Seznam?

  1. Ano
  2. Ne
  3. Neví nebo nechce odpovědět

3)       Sledujete pravidelně nějaké zpravodajské stránky, jako Novinky.cz, IDnes.cz nebo Denik.cz?

  1. Ano
  2. Ne
  3. Neví nebo nechce odpovědět

4)       Používáte vlastní emailovou schránku?

  1. Ano
  2. Ne
  3. Neví nebo nechce odpovědět

 

Jak na motivaci? – příklady dobré praxe

Jaké benefity mohou cílové skupině seniorů přinést digitální technologie, jaké pozitivní motivace mohou vést k překonání digitálního vyloučení směrem k digitální gramotnosti?

Tři  příklady „ze života“

Př.1.:

Pan P. měl věk devadesát let, za sebou cca 30 let v domě s pečovatelskou službou. Prakticky z domu nevycházel, čas trávil ve společenských prostorech DPS navazováním hovorů s dalšími klienty a pracovníky. V devadesáti letech se stal účastníkem pilotního projektu tísňové péče, který prováděl poskytovatel sociálních služeb zřízený městem se soukromou IT společností.

Pan P. obdržel mobilní telefon Android s testovanou aplikací. Dotazem na firemní odborníky zjistil, že telefon má vestavěný fotopřístroj. Vzpomněl si na doby, kdy ještě jako zaměstnanec dolů fotografoval, naučil se s mobilním telefonem nejen fotit, ale i fotografie i sdílet s ostatními. Poté vyrazil do města. Od té doby se stal obrazovým kronikářem města. Obrázky ze života města posílá panu starostovi. Nového koníčku se drží už čtyři roky.

Př. 2.:

Ve stejném městě žila osamoceně paní B. I ona se stala účastníkem stejného projektu jako pan P. v předchozím příkladu. Jediným kontaktem paní B. byla pečovatelka, která za ní docházela každý den. Jednoho dne, krátce po odchodu od paní B., se na jejím telefonu ozval signál nouze. Rychle se vrátila k paní B. a našla ji v bezvědomí.

Díky rychlému zásahu se podařilo důsledky mozkové mrtvice minimalizovat tak, že se paní B. mohla vrátit z nemocnice zpět do svého vlastního prostředí.

Př. 3.:

Manželé J. ve věku 70 let žijí aktivně v jiném městě, než jejich syn s vnoučaty. Ke komunikaci si pořídili chytré telefony. Komunikují i přes Skype ze svých počítačů. Paní J. má na Slovensku dva starší sourozence, oba osamělé bydlící daleko od sebe.  Jejich osamění špatně snášela i ona.

V dohodě se synem pořídili další smartphony, odvezli je na Slovensko a dnes komunikují všichni tři sourozenci pravidelně navzájem každý den. Každý večer se těší na rozmluvu, která je čeká.

Uvedené příklady ukazují možnosti užití technologií k nalezení nové náplně života v komunitě, k zvýšení bezpečnosti seniorů, k odstraňování osamělosti i mezi zeměpisně vzdálenými příbuznými.

Co podstatného je tedy seniorům dnes k dispozici k odstranění sociálního vyloučení a ke zvýšení kvality života? Není toho málo a perspektivy jsou pozitivní.

K překonání osamělosti vedou osobní komunikace a nalezení nových témat pro náplň života.

Digitální technologie umožňují sdílení textu, obrázků, zvuku, obrazu k přímé komunikaci i k ukládání. Mailová pošta, aplikace Skype, Messenger nebo WhatsApp jsou již běžnou výbavou chytrých telefonů, počítačů, tabletů.

Co může digitální svět na první pohled nabídnout?

  • Správa osobních financí a síťových služeb včetně fakturace a vyúčtování v kontaktu s bankou, pojišťovnou, stavební spořitelnou, dodavateli elektrické energie, plynu, tepla, vody, elektronické komunikace, úhrada poplatků za odpad, veřejnoprávní média,
  • Získávání informací vyhledáváním na internetu,
  • Zprostředkování informací a rezervace a objednávání knih a publikací ve veřejných knihovnách,
  • Objednávání se na vyšetření k lékaři, vyzvedávání léků prostřednictvím e-receptu,
  • Nakupování v elektronickém obchodě (e-Shopu),
  • Rezervace míst v restauraci,
  • Rezervace ubytování,
  • Využívání elektronických služeb veřejné správy, komunikace s úřady včetně objednání se k jednání,
  • Zvýšení osobní bezpečnosti službou tísňové péče nebo služeb asistovaného života, přivolání záchranky,
  • Nastavení doručování zásilek České pošty a jiných zásilkových služeb,
  • Vyhledávání dopravního spojení včetně rezervace a pořizování jízdenek, místenek a letenek,
  • Pořizování vstupenek na kulturní akce.