Digitální inteligence

Digitální inteligence se používá jako termín ve dvou odlišných významech: 1. umělá inteligence, 2. digitální gramotnost. Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Umělá inteligence spočívá v konstrukci a užití modelů lidské činnosti (procesů), která je považována za inteligentní. Digitální inteligence (DQ) je soubor sociálních, emočních a kognitivních schopností, které jednotlivcům umožňují čelit výzvám a přizpůsobit se požadavkům digitálního života. Tento soubor odpovídá pojetí digitální gramotnosti a kompetencí podle referenčního modelu DigComp.  

Výklad pojmu podle Wikipedie1:

Digitální, strojová či umělá inteligence je schopnost umělých počítačů a a jimi řízených strojů řešit automně různé nově vzniklé nebo obtížné situace bez průběžných zásahů člověka do těchto řešení. Podrobněji řečeno jde o schopnost počítačů a strojů správně interpretovat údaje z vnějšího prostředí, učit se z těchto dat, výsledky tohoto učení aplikovat za účelem dosažení konkrétních cílů a pružně jim přizpůsobovat své chování.

Mezi technologie využívající takové inteligence patří například technologie analýzy a porozumění lidské řeči, software pro hraní strategických her (jako například šachy nebo Go), dopravní prostředky pohybující se autonomně v běžném dopravním provozu nebo inteligentní sítě pro doručování obsahu. Hranice toho, co se považuje za digitální či umělou inteligenci se zároveň s rozvojem digitálních technologií postupně posunuje k náročnějším cílům. Například technologie optického rozpoznávání znaků (tzv. OCR) byly dříve považovány za součást umělé inteligence, ovšem v současné době se spíše považují za standardní rutinní postupy.

Pojem digitální inteligence je někdy také chápán ve smyslu digitální gramotnosti, viz heslo Digitální gramotnost.​

Další výklad pojmu:​​

Digitální inteligence zahrnuje takové sociální, emocionální a kognitivní dovednosti, které jedinci umožňují čelit výzvám digitálního věku. Digitální inteligence se vyjadřuje kvocientem digitální inteligence – DQ. DQ se skládá z osmi složek:

  • digitální identita, tj. schopnost vytvořit a ovládat své online já a jeho pověst,

  • využívání technologií, včetně schopnosti kontroly rovnováhy online a offline života,

  • digitální bezpečnost, tj. zvládnutí online hrozeb, jakou je např. kyberšikana, odolání nevhodnému obsahu a předcházení online rizikům,

  •  digitální zabezpečení, tj. schopnost odhalit kyberhrozby jako hackování, podvody nebo malware a schopnost využívat správných bezpečnostních opatření,

  • digitální emoční inteligence, tj. empatie a budování kvalitních online vztahů,

  • digitální komunikace, tj. schopnost komunikovat a spolupracovat s ostatními s využitím technologií,

  • digitální gramotnost, tj. schopnost najít, vyhodnotit, použít, sdílet a vytvářet digitální obsah, stejně jako schopnost výpočetního myšlení,

  • digitální práva, tj. porozumění a prosazování osobnostních a dalších práv, včetně autorských, práva na soukromí, svobodu slova i práva na ochranu před nenávistnými projevy. Všechny tyto kompetence by měly vycházet ze základních lidských hodnot – respektu, empatie a obezřetnosti. Kultivace digitální inteligence založená na lidských hodnotách je nezbytná pro to, aby děti technologie správně ovládaly, nikoli aby technologie ovládaly je.​

2Přispěvatelé Wikipedie, Artificial intelligence [online], Wikipedia, The Free Encyclopedia, c2018, Datum poslední revize 12. 12. 2018, [citováno 13. 12. 2018] <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Artificial_intelligence&oldid=873316460>
Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020​

​​

Děkujeme za vaše sdílení.
Facebook
Twitter