Osoba ohrožená digitálním vyloučením

Osoba, které z různých důvodů hrozí, že v blízké budoucnosti nebude schopna používat digitální technologie. Digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky, přesto je možné identifikovat obzvláště ohrožené skupiny obyvatelstva. Patří mezi ně zejm. senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním, lidé s nižším dosaženým vzděláním, lidé s nízkými příjmy, jednotlivci z lokalit ohrožených chudobou, migranti apod.

Výklad pojmu podl​​e Wikipedie1,2,3:

​Osoba ohrožená digitálním vyloučením je každá osoba, která postrádá digitální kompetence nebo která jimi nevládne v dostatečné míře. Lidé ohrožení digitálním vyloučením trpí podobnými problémy jako lidé ohrožení jinými typy sociálních vyloučení. Tradičně se za takto vyloučené osoby považovali lidé, kteří z různých důvodů neměli dostatečný přístup k digitálním technologiím, ovšem s postupným rozšiřováním a pronikáním těchto technologií do lidských životů se významnějším faktorem stává, nakolik tito lidé získali nebo jsou schopni získávat potřebné dovednosti.

Osoby ohrožené digitáním vyloučením se ve světě protkaném digitálními sociálními sítěmi se mohou dostávat do postupné izolace, jsou znevýhodněny při hledání zaměstnání, mají méně snadný přístup ke zboží a službám. Nedokáží se zapojit do moderních forem vzdělávání využívajících digitální technologie, ať už online či offline,  což ve svém důsledku jejich vyloučení dále prohlubuje.

Kromě izolace tyto osoby také ohrožuje fakt, že se stávají slabší stranou při jakékoliv konfrontaci s osobami digitálně gramotnými. Stávají se tak nejenom obětmi jejich konkurence v přístupu k zaměstnání, ale někdy také obětmi manipulace či dokonce přímých podvodů.

Hrozba digitálního vyloučení  se typicky předpokládá u osob ohrožených společenských vyloučením obecně, zejména u osob  se zdravotním či duševním postižením, u etnických menšin nebo jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou, ale ve skutečnosti se může projevovat napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky.

​Další výklad pojmu4:​

Mezi osoby ohrožené digitálním vyloučením počítáme všechny osoby, které narážejí na následující bariéry přístupu k informačním technologiím:

  • ​Gramotnostní bariéry (např. neuvědomování si potřebnosti ICT znalostí a dovedností či dopadů informační společnosti na život společnosti i jednotlivce)

  • Mentální a dovednostní (např. obava z práce s ICT, nedostatek elementárních digitálních zkušeností)

  • Motivační (např. nedostatečná motivace k práci s ICT v pracovním, společenském či soukromém životě)

  • Materiální (např. cenová či jiná nedostupnost získání ICT prostředků či připojení)

  • Bariéra využívání (např. nedostatek příležitostí k využívání ICT).

  • Nedostatečná podpora (např. specifické vzdělávací potřeby, nedostupnost ICT kurzů apod.)

Digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky, přesto je možné identifikovat obzvláště ohrožené skupiny  obyvatelstva. Patří mezi ně zejm. senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním, lidé s nižším dosaženým vzděláním, lidé s nízkými příjmy,  jednotlivci z lokalit ohrožených chudobou, migranti apod. ​

1Přispěvatelé Wikipedie, Digital literacy [online], Wikipedia, The Free Encyclopedia, c2018, Datum poslední revize 5. 11. 2018, [citováno 15. 11. 2018] <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Digital_literacy&oldid=867417399>

2Přispěvatelé Wikipedie, Digitální gramotnost [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2018, Datum poslední revize 2. 10. 2018, 20:35 UTC, [citováno 23. 11. 2018] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost&oldid=16504071>

3Přispěvatelé Wikipedie, Digital divide [online], Wikipedia, The Free Encyclopedia, c2018, Datum poslední revize 5. 11. 2018, [citováno 15. 11. 2018] <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Digital_divide&oldid=869422038

4LUPAČ, Petr. Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.

Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020​
​​

Děkujeme za vaše sdílení.
Facebook
Twitter