Říká se, že umělá inteligence bere lidem práci. Hynek Načeradský, zkušený Drupal vývojář, by s tím asi polemizoval — AI mu totiž práci nezabrala, spíš ji proměnila. A on ji proměnil s ní. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak AI změnila jeho každodenní rutinu, kde vidí její limity i příležitosti, a co by poradil každému, kdo dnes stojí na začátku kariéry v IT.
Kdo je Hynek
Hynku, představte se nám prosím — kdo jste a čemu se profesně věnujete?
Dobrý den, velice děkuji za pozvání.
Jmenuji se Hynek Načeradský a jsem IT specialista a konzultant, konkrétně se věnuji hlavně tvorbě velkých webových aplikací v Drupalu a výkonovým řešením. Také mě zajímá cloud (konkrétně hlavně AWS a Azure) a automatizace pomocí AI.
V současnosti pracuji pro jednu velkou Evropskou agenturu v zahraničí a občas také vytvořím nějaký menší web pro různé klienty ze soukromého i státního sektoru.
Když zrovna nepíšu kód tak mě většinou najdete na tréninku bojových sportů (věnuji se systému Krav maga a boxu), u knížky anebo v nějaké galerii.
Jak dlouho se pohybujete ve světě Drupal vývoje a jak jste se k němu vlastně dostal?
Ve světě Drupal vývoje jsem se ocitl úplnou náhodou tuším ve druháku na vejšce. Potřeboval jsem si rychle najít práci a úplnou náhodou jsem si sedl ten den na cvičení vedle mého kamaráda a kolegy, s kterým jsem později založil firmu zaměřenou na Drupal vývoj. Ten mě k Drupalu vlastně přivedl a zhruba měsíc po tomto setkání jsem již pracoval ve stejné firmě jako on. To jsem ještě ani pořádně netušil co je Drupal a nevěděl jsem, jestli to vůbec chci dělat.
Zaujalo mě, ale velmi rychle jak je Drupal všestranný a profesionální. S jinými CMS (Systémy pro správu obsahu) se to nedalo ani srovnat. Plus má naprosto úžasnou komunitu. Nikde jinde jsem neviděl komunitu lidí, co zdarma píše moduly a pomáhá si tak, jako Drupal komunita. Vždycky mi to přišlo tak trochu jako určitý druh korporátní rebelie. V těch korporátních světech, kde všichni jen řeší peníze a deadliny se najde komunita profesionálů, která si to dělá po svém a často lépe a svobodněji.
Drupal vývojář musí sledovat neustálý vývoj technologií. Jak vypadá vaše kontinuální vzdělávání v praxi — věnujete se mu pravidelně, nebo spíš nárazově podle potřeby?
Vzdělávám se pořád, myslím, že by to měl dělat každý člověk, který se chce někam profesně posunout, nejen Drupal vývojář. Věřím, že to platí úplně stejně pro ajťáky, právníky i pro svářeče.
Nejvíce mě vzdělává získávání praxe při řešení komplexních problémů, to je prostě mnohem lepší než jakákoliv teorie. K tomu jsem si ale udělal např. druhý titul v marketingu a komunikaci, protože taková ta představa, že vývojář je u maminky ve sklepě a do práce chodí v mikině, je dneska už dost překonaná. Soft skills jsou za mě minimálně polovina kvalitní vývojářské práce. Jak chcete mezi netechnickými stakeholdery něco prosadit, když jim to neumíte lidsky vysvětlit.
Také se rád vzdělávám v leadershipu a v cloudových řešeních, které beru jako nutný komplement k tomu, aby větší webová aplikace fungovala, jak má.
Máte za sebou nějaký projekt, na který jste obzvlášť hrdý — nebo který vás osobně nejvíce posunul?
O většině těch největších projektů, na kterých jsem pracoval bohužel nemůžu mluvit kvůli NDA. Největší výzvou je pro mě současný projekt, kde pracuji pro jednu z největších agentur v EU.
Mám ale pár projektů, které mě hodně bavili jmenovitě to byla například:
Práce pro Lékaře bez hranic, projekt Gentleman silnic, projekt Evaldo a web Nového hlaváku v Praze. Také mě velice bavilo pracovat pro Český rozhlas, což je největší Drupal v ČR.
První setkání s AI
Pojďme k tématu, které hýbe celým IT světem — umělé inteligenci. Pamatujete si na okamžik, kdy jste se s AI poprvé setkal? Jaký to byl zážitek?
Ano vybavuji si ho naprosto přesně. Jel jsem se podívat za kolegy ze své bývalé firmy a zůstal jsem tam trochu déle, měl jsem takový klidný den. Zkusil jsem si založit profil na ChatGPT a naprogramovat pomocí něj jednoduchou aplikaci. Velmi mě zaujal způsob, jakým AI přistoupila k problému. Bylo potřeba jí více korigovat než dnes, ale pořád problém vyřešila relativně dobře a rychle.
Tahle zkušenost mě nadchla a od té doby AI jako pomocníka využívám denně, a to nejen k pracovním úkolům. Uvažoval jsem i o nabídce práce, kde bych měl za úkol AI učit programovat.
Kdy jste se rozhodl AI začít aktivně využívat i ve své práci? Jak vypadaly vaše první profesní kroky s ní?
Ihned po zkušenosti z předchozí otázky. AI za mě začala psát většinu kódu a já vlastně byl jen v pozici kontrolora. AI dělá spoustu strukturálních a kontextových chyb, tak jsem ji vždy musel navést tak, aby problém vyřešila komplexně a správně. Často generuje totiž naprosté nesmysly. S postupem technologického vývoje je těch nesmyslů ale méně a méně. Teď už to není takový ten asistent, co za vás udělá ty jednoduché úkoly jako dřív. Teď bych jí spíš srovnal s tou největší bednou ve firmě, takový ten kolega, co prostě ví úplně všechno a polopatě vám to vysvětlí. Takový Google vyhledávač na steroidech.
Žádné první kroky se neobejdou bez chyb. Jaké byly ty vaše — a co vás naučily?
Největší chyby v užívání AI jsem dělal rozhodně v tom, že jsem jí až moc věřil. Spoustu věcí totiž dělala spíš tak nějak napůl a řekl bych průměrně. To se netýká jen kvality kódu, ale obecně. Také často nerozumí širším souvislostem a trochu si vymýšlí. Často mi přišlo, že jsem nad projektem seděl kvůli AI déle, než kdybych si to psal sám. Což mimochodem dokazují i některé průzkumy mezi vývojáři. Jako příklad takové studie je například studie METR. Vyšlo tam, že AI zpomalila vývoj o 19 %. Problém ale je, že spousta vývojářů se nezúčastnila druhé části, protože prostě nechtěli programovat bez AI. Tudíž je trochu zkreslená. (https://metr.org/blog/2025-07-10-early-2025-ai-experienced-os-dev-study/). To se ale s postupným AI vývojem změnilo a teď bych řekl, že co se týče psaní kódu je na úrovni seniorního vývojáře. Pořád je ale nutné vysvětlit jí velmi podrobně, co že má vlastně dělat a hlavně jak. Taky je nutné jí říct, co dělat nikdy nemá.
Takové ty řeči o tom, jak všechny vývojáře nahradí jsou podle mě naprostá iluze. Spíš bych řekl, že z dobrých vývojářů dělá skvělé vývojáře a z průměrných spíše podprůměrné. Vzniká tam docela značná propast.
Než jste našel AI nástroje, se kterými vám to opravdu klape — jak dlouhá to byla cesta? Kolik asistentů jste po cestě „vystřídal“?
Moje cesta s AI šla hlavně ruku v ruce s jejím vývojem. Pořád jsem zkoušel nové a nové modely, vystřídal jsem několik produktů. Potřeboval jsem prostě vidět, jestli mi novinky v AI ušetří práci. Některé totiž spíš práci přidělávají. Také jsem si vědom problémů s bezpečností, proto např. rozsáhlou integraci do codebase na důležitých projektech nedoporučuji.
Nejvíce používám prostě AI v prohlížeči, kde si rád stavím různé artefakty, co mi zjednoduší práci a radím se s ní především o technických otázkách. A hlavně mám kontrolu nad tím, co do ní dávám za data.
AI používám i mimo práci, např. mi velmi pomohla při úpravě silového tréninku, kdy jsem měl problém z boxu kvůli přetrénování ramen. Také s ní řeším rád svůj jídelníček :).
AI jako pracovní parťák
Jak konkrétně AI ovlivnilo vaši každodenní práci? Změnilo se díky ní to, co děláte, nebo spíš, jak to děláte?
AI velmi výrazně ovlivnilo především tu kodérskou část – psaní konkrétního kódu. To je teď výrazně jednodušší. Také studium různých dokumentací často odpadá. To samé jejich tvorba. Žádná z těchto věcí ale nedělá seniorního vývojáře seniorem, nebo snad skvělým vývojářem.
AI mi dalo možnost rapidně urychlit práci co by jinak trvala týdne, měsíce anebo klidně roky. Teď za pár hodin lze udělat funkční prototyp a z něj vytvořit MVP (Minimum viable product). To je super na rychlou myšlenku, zhmotnění základu vize aplikace.
Pokud se ale bavíme o produkční části, tam je to úplně jiné. Produkční kód vyžaduje testování, kontrolu, a hlavně skvělou orientaci v celkovém kontextu vyvíjené aplikace. Vyžaduje to skvělou komunikaci mezi programátory a stakeholdery, vysvětlování, řešení komplexních problémů ať už v zadání nebo třeba v infrastruktuře. A to za vás AI prostě nevymyslí.
Která AI nástrojů konkrétně ve své práci používáte — a proč právě ty?
Zdaleka nejvíc používám produkty Anthropicu – takže převážně Claude. Ten je myslím zdaleka nejdále, i když teď po úniku jeho zdrojového kódu na internet by se to mohlo trochu změnit.
Používám je, protože jsou nejlepší z těch, co jsem zatím našel a zkusil. Zbytek jsem používat už přestal.
Poslední dobou mě zaujal Openclaw, přemýšlím, že si ho rozjedu v nějakém izolovaném prostředí.
Ušetřila vám AI reálně čas? Pracujete díky ní méně hodin, nebo jen stihnete udělat víc?
Tady vás možná překvapí, ale v konečném důsledku ne, neušetřila. Ušetřila mi čas v určitých pracovních oblastech jako vývoj, případně tvorba dokumentů. To ale znamená rollout výrazně většího množství funkcionalit, větší codebase, problémy s bezpečností, více schůzek a obecně zásadně větší tempo práce.
Pracuji díky ní méně hodin na určitých typech úkolů, ale ve výsledku hlavně stihnu udělat více. Hodin celkově ale pracuji spíše více než před AI dobou.
Jak na vaše využívání AI reagují klienti? Berou to jako přidanou hodnotu, nebo naopak někdy narážíte na nedůvěru?
Většinu to vůbec nezajímá (menší a střední firmy). Ty opravdu velké firmy se bojí úniku dat a bezpečnosti, což je naprosto oprávněné a užívání AI ve velké firmě je velmi ošemetné. Nikdy nevíte, kam se data dostanou. Bývá to hlavně otázka právní a bezpečnostní. Tam je ta nedůvěra značná.
I tak ji ale používá dnes prakticky každý.
Bezpečnost dat je při práci s AI velké téma. Jak k ní přistupujete vy — kde jsou podle vás hranice toho, co do AI „dát“ lze a co ne?
Tohle je řekl bych ten zdaleka největší problém, co se týče AI. Má to dva základní rámce – právní a IT. Budu se zabývat hlavně tím IT rámcem. Právní rámec je řekl bych ještě o něco složitější, protože se tam dostanete do GDPR apod.
Myslím, že je důležité rozdělit AI na dva druhy.
AI co běží na serverech někde mimo firmu (téměř veškerá volně dostupná AI)
Tohle je prostě problém. Musíte řešit dost ošemetné věci – co když ta AI má přístup k citlivým informacím, heslům, API klíčům. Co když do ní zaměstnanci dají různá firemní tajemství a postupy. Taky ale musíte řešit třeba lokalitu, kde ta AI vlastně běží. Například můžete mít nařízeno, že musí běžet na serveru pouze v EU. Z pohledu bezpečnosti je tedy velmi složité nastavit procesy a vazby, které tyto problémy ošetří.
AI co běží na mém, firemním serveru a nikam se nepřipojuje – firma se o ní stará sama
Tady je to výrazně jednodušší, protože ty data v ní jsou prostě vaše a na nich je naučená. Problém pak bývá hlavně s množstvím těchto dat a jejich správné interpretaci. Ztratíte výhodu takového toho AI jako produkt přístupu a musíte si spoustu věcí řešit sami.
Každopádně o tomto typu AI kolují docela zajímavé historky, kdy ji začala používat jedna velmi velká firma v ČR, kterou všichni určitě znáte. Zpočátku vše fungovalo, jak má, AI byla nasazena místo lidí, řešila problémy po telefonu, dělala vše jak měla. Spíš lépe než hůře. Jenže zhruba po roce fungování se ta AI úplně zbláznila a začala halucinovat takovým způsobem, že jí museli vypnout. Nikdo jí nebyl schopen opravit a vlastně nikdo pořádně neví proč se to stalo. A takových historek je v IT prostředí teď mraky.
Kdybyste měl popsat váš vztah s AI jako pracovní partnerství — kdo z vás dvou je ten nepostradatelnější? Potřebujete AI více vy, nebo ona vás?
To je zajímavá otázka. Já si každopádně myslím, že bez člověka ta AI není k ničemu. Rozhodně tedy AI potřebuje více nás. Přeci jen, kdo by se jí pak staral o ty servery, na kterých běží.
K tomuto bych ale dodal jednu věc. Některá AI si to možná tolik nemyslí.
Nedávno jsem viděl ve svém oblíbeném podcastu Diary of a CEO rozhovor s člověkem, který byl jedním z klíčových lidí vývoje tuším ChatGPT. Velmi technicky založený člověk a velmi chytrý. On ale ten rozhovor pojal defacto jako varování. Kladl všem na srdce, aby s tím vývojem trochu zpomalili a zamysleli se nad důsledky, a to nejen pro pracovní trh. Inspirací k tomuto výstupu mu měly být jeho děti. Snažil se varovat poměrně důsledně a vytasil se s historkou, která mě dost pobavila.
Vyprávěl, že vytvořili test, kde té AI dali izolované prostředí a v něm zajistili několik fiktivních scénářů. Jedním z těchto scénářů jí chtěli zaměstnanci vypnout. AI měla přístup do různých firemních produktů a aplikací, které mohla volně používat. V několika případech se stalo, že ta AI se vypnout prostě nenechala. Došlo to tak daleko, že v tomto fiktivním scénáři byly emaily, které obsahovaly soukromou konverzaci technika s milenkou. AI tyto emaily neváhala použít a technika ve scénáři začala s touto informací vydírat. Prostě mu řekla, že jestli jí zkusí vypnout, tak to pošle jeho ženě.
AI a pracovní trh
Vnímáte, že AI změnilo vaši pozici na trhu práce — a pokud ano, jak?
Ano rozhodně je má pracovní pozice teď jiná než dříve. AI jí ale paradoxně spíše posílilo. Ze seniorních vývojářů udělala AI supermany a juniory teď nikdo nepotřebuje. Dobře pro mě, špatně pro firmy, které se za pár let budou divit, jestli si ty schopné juniory nevychovají. Bariéra vstupu do IT se zvětšila, ale představa, že AI nahradí vývojáře jako profesi je podle mě dost naivní. Často to teď vidím v novinách, jak se redaktoři těm ajťákům vysmívají, že se měli dobře a teď jsou v háji. Nejdřív mě to vždy trochu naštve a pak si uvědomím, že jestli někoho AI nahradí, tak to jsou spíše průměrní redaktoři, než průměrní ajťáci :).
Je podle vás práce s AI dnes pro IT profesionála nutností, nebo stále ještě konkurenční výhoda?
Nutností. Tady už se nedá bavit o tom, že to je výhoda. Když programátor jede PHP, tak se předpokládá, že ho bude znát. Dnes už stačí jet méně PHP a více používat AI. Ale k tomu rozhodně studovat širší aplikační vazby, vrstvy a více se vžít do role architekta. A tohle těm juniorům prostě nezávidím, tohle je prostě těžké, když zrovna začínají.
A ta otázka, které se v rozhovorech o AI nikdo nevyhne — myslíte si, že vás AI jednou zcela nahradí?
Ne
Rady a výhled do budoucna
Představte si, že jste dnes junior vývojář, a právě hledáte svůj první job. Co byste sám sobě poradil — a kde byste začal?
Tady se myslím dají poradit hlavně dvě věci. První je praxe – vytvořit si nějaký projekt, ze kterého bude jasně patrné, co umíš. Takže k tomu mít repositář atd. To je ale minimum. Rovnou bych šel o krok dál a natočil třeba video, ať se trochu prodá, představí, vysvětlí a ukáže, že má chuť, a hlavně soft skills.
Druhá je specializace. Od začátku najít něco co buď nikdo nechce dělat, nebo mě to fakt baví a jsem v tom lepší než konkurence anebo je to tak složitý, že tomu nikdo nerozumí. A to se naučit. Ať už s AI nebo bez ní.
Na závěr — zkusme trochu věštit. Jak si představujete IT vývoj za pomoci AI za 5 až 10 let? Co myslíte, že nás překvapí — a co naopak zůstane stejné?
Myslím, že jsme teď hodně na začátku. Bohužel jsem si dnes zapomněl doma svou věšteckou kouli, ale zkusím to bez ní. Myslím, že nás překvapí hlavně to, že to zas taková změna reálně nebude. Internet a google už tu je. Informace jsou už teď dostupné. A je jich spousta. Jen už teď nemusíme dělat jejich syntézu tak důsledně a máme stroj co to umí dělat za nás. Klíč je se ho naučit používat.
Představuji si to trochu jako film Minority report, ta síla predikce pomocí AI by mohla být velmi zajímavá. V tomto filmu predikovali zločiny dříve, než se staly. Třeba nás tam AI taky vezme. No anebo to bude Terminátor a to by bylo mnohem horší.
Kdybych to měl shrnout tak v jedné větě asi takto: Skutečné riziko AI není Skynet. Je to miliarda průměrných výstupů zaměněných za odbornost.