Systematické vzdělávání zaměstnanců se v České republice stává klíčovou prioritou. Nejnovější data z rozsáhlého monitoringu Úřadu práce ČR a sociální hospodářští partneři se shodují: bez investic do rozvoje dovedností pracovní síly nemůže ekonomika udržet konkurenceschopnost.
Rozsáhlý průzkum přináší jasné závěry
Monitoring Úřadu práce ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2024 přinesl unikátní pohled na postoje zaměstnavatelů ke vzdělávání. Šetření, které proběhlo v roce 2025, se zúčastnilo přibližně 18 000 zaměstnavatelů napříč všemi regiony. Aktuálně probíhající sběr dat, do kterého se zatím zapojilo dalších 10 000 zaměstnavatelů, potvrzuje dlouhodobé trendy a stabilitu postojů firem.
Výsledky jsou jednoznačné: vzdělávání se postupně stává standardní součástí řízení lidských zdrojů nejen ve velkých podnicích, ale stále častěji i u malých a středních firem.
Investice do vzdělávání: stabilní priorita
Klíčovou otázkou monitoringu bylo, zda zaměstnavatelé plánují v následujících dvou letech investovat do vzdělávání zaměstnanců. Předběžná data za loňský rok ukazují remarkabilní stabilitu:
- 74 % zaměstnavatelů plánuje investovat do vzdělávání
- 25 % neplánuje investice
- 1 % neodpovědělo
Podle zprávy Úřadu práce ČR tato stabilita výsledků v meziročním srovnání naznačuje, že investice do vzdělávání jsou u významné části zaměstnavatelů již pevně zakotvenou strategickou prioritou, nikoli pouze krátkodobou reakcí na aktuální situaci.
Přibližně čtvrtina zaměstnavatelů, kteří do vzdělávání dosud neinvestují, uvádí jako hlavní bariéry nedostatek finančních prostředků nebo nižší vnímanou potřebu dalšího rozvoje dovedností.
Které dovednosti jsou klíčové?
Monitoring Úřadu práce ČR i tiskové prohlášení sociálních hospodářských partnerů se shodují na prioritách. V předběžných datech z aktuálně probíhajícího sběru zaměstnavatelé nejvíce zdůrazňují:
Klíčové dovednosti pro budoucnost (vícenásobná odpověď):
- Technické dovednosti: 58 %
- Digitální gramotnost: 49 %
- Kreativní myšlení a inovace: 46 %
- Práce s daty (analytika): 22 %
- Znalost cizích jazyků: 21 %
- Manažerské schopnosti: 20 %
Ve srovnání s předchozím rokem (2024) je patrné posílení významu kreativity a inovací, které se významově přibližují digitální gramotnosti. Zaměstnavatelé tak stále častěji zdůrazňují nejen technické zvládnutí práce, ale také schopnost adaptace a aktivní reakce na změny.
Co zaměstnancům chybí?
Průzkum „Predikce a realita pracovního trhu“, který cituje Svaz průmyslu a dopravy ČR ve své tiskové zprávě, odhaluje konkrétní mezery v dovednostech:
- Technické dovednosti: 73 % (podle SPČR) / 58 % (podle aktuálního monitoringu)
- Měkké dovednosti: 33 % (podle SPČR)
- Kreativní myšlení a inovace: 30 % (podle aktuálního monitoringu)
- Digitální gramotnost: 20 % (podle SPČR) / 25 % (podle aktuálního monitoringu)
Předběžná data z probíhajícího sběru potvrzují, že technické dovednosti zůstávají nejvýraznější slabinou trhu práce. Současně se však meziročně zvýrazňuje také nedostatek kreativity, inovačních schopností a digitálních kompetencí.
Shoda napříč společenskými partnery
Tiskovou zprávu Svazu průmyslu a dopravy ČR ze dne 3. února 2026 podepsali zástupci zaměstnavatelů i odborů, což signalizuje mimořádnou shodu v pohledu na důležitost tématu.
Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, zdůrazňuje: „Česká ekonomika nemá jinou možnost než maximálně využít potenciál lidí, kteří už na trhu práce jsou. Investice do celoživotního vzdělávání jsou nezbytné a musí se stát strategickou prioritou.“
Podle studie Budoucnost českého pracovního trhu z roku 2022 je do roku 2030 milion zaměstnanců ohroženo změnami v ekonomice.
Josef Středula, předseda ČMKOS, přidává pohled odborů: „Svět práce se mění rychleji než kdy dřív. Bez celoživotního vzdělávání se z práce může stát zdroj nejistoty. Proto prosazujeme partnerský model.“
Partnerský model jako cesta vpřed
Sociální hospodářští partneři se shodují na konceptu partnerského modelu celoživotního vzdělávání, který by měl stát na sdílené odpovědnosti vlády, odborů a zaměstnavatelů.
Klíčovým nástrojem by měl být systém Individuálních vzdělávacích účtů, který by umožnil zaměstnancům a OSVČ v průběhu jejich života doplnit a aktualizovat znalosti v souladu s potřebami trhu práce. Systém by měl umožnit online zaznamenání, sdílení a uznávání získaných kompetencí.
Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR, vysvětluje: „Žijeme ve světě, kde překotný technologický vývoj mění profese ne v horizontu dekád, ale v řádu let, někdy i měsíců. Vzdělávání se proto musí stát celoživotním procesem.“
Koordinace mezi resorty je klíčová
Podle tiskové zprávy SPČR je klíčová koordinace mezi resorty – zejména Ministerstvem školství (MŠMT), Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Větší provázání vzdělávacích nástrojů s reálnými potřebami trhu práce je nutností.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, doplňuje: „S ostatními sociálními hospodářskými partnery jsme se shodli na konceptu partnerského modelu, což považujeme za silný signál toho, že nejde o dílčí projekt, ale o nutnou strategickou změnu s dlouhodobým dopadem.“
Trendy do budoucna
Monitoring Úřadu práce ČR identifikuje několik klíčových směrů vývoje:
- Podpora celoživotního učení napříč všemi profesními skupinami
- Flexibilní formy vzdělávání – kombinace interních školení, externích kurzů a online platforem
- Užší spolupráce se vzdělávacími institucemi
- Rozvoj krátkých, cílených vzdělávacích formátů a mikrocertifikací, které umožňují rychle reagovat na měnící se potřeby
Závěr: Shoda dat i postojů
Data z rozsáhlého monitoringu Úřadu práce ČR i společné prohlášení sociálních hospodářských partnerů přinášejí konzistentní obraz: téměř tři čtvrtiny českých zaměstnavatelů považují vzdělávání za strategickou prioritu a plánují do něj aktivně investovat.
Prioritní oblasti jsou jasné: technické dovednosti, digitální gramotnost a stále častěji také kreativní myšlení a inovace. Současně však data odhalují, že právě v těchto oblastech jsou největší mezery.
Pokud má Česká republika udržet konkurenceschopnost v době demografických změn a technologického pokroku, musí podle všech aktérů celoživotní vzdělávání skutečně přejít z deklarací do systematické praxe.
Zdroje:
-
Zpráva o stavu zaměstnavatelů a jejich směru ve vzdělávání – Monitoring Úřadu práce ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2024 (sběr dat proběhl v roce 2025, zapojeno cca 18 000 zaměstnavatelů + aktuálně probíhající sběr s 10 000 zaměstnavateli)
- Tisková zpráva Svazu průmyslu a dopravy ČR ze dne 3. 2. 2026: „Celoživotní vzdělávání jako zásadní strategická investice: shoda zaměstnavatelů i odborů“
- Brožura „Predikce a realita pracovního trhu očima zaměstnavatelů 2025“ – Úřad práce ČR, dostupné na www.uradprace.cz/pruzkum-zamestnavatelu-2025
- Studie „Budoucnost českého pracovního trhu“ z roku 2022
