Klíčové kompetence a trh práce

Česká republika stojí před paradoxem: pracovní trh nabízí desítky tisíc volných juniorských pozic, přesto je 14 % absolventů vysokých škol půl roku po promoci stále nezaměstnaných (ČSÚ 2024). Firmy hledají kandidáty, kteří kromě odborných znalostí disponují silnými měkkými kompetencemi, schopností řešit problémy a adaptovat se v dynamickém prostředí. Zároveň však narážejí na realitu, že mnoho čerstvých absolventů přichází s nereálnými představami o vlastních schopnostech a požadavcích na pracovní podmínky.

Na příběhu Davida, mladého uchazeče o práci, ukážeme, jak zásadní je rozdíl mezi očekáváními absolventů a reálnými požadavky zaměstnavatelů. Tento článek se zaměřuje právě na klíčové kompetence, které tvoří most mezi vzdělávacím systémem a potřebami trhu práce.

Příběh Davida

Nejmenovaná společnost hledala mladého projektového asistenta. Po sérii neúspěšných pohovorů doufala personální manažerka paní Novotná, že tentokrát najde vhodného kandidáta. Na schůzku dorazil David, čerstvý absolvent vysoké školy.

 Už po několika otázkách se ukázalo, že David má jen velmi základní znalosti projektového řízení. Neovládal běžné softwarové nástroje, nedokázal popsat základní principy týmové práce a při dotazu na řešení konkrétního problému dlouze tápal. Na otázku týkající se praktických zkušeností David přiznal, že dosud na žádném reálném projektu nepracoval.

Na závěr pohovoru však paní Novotnou překvapil svým sebevědomým požadavkem:
„Na takovou pozici si představuji nástupní mzdu minimálně 50 tisíc korun. A určitě bych chtěl možnost práce z domova alespoň tři dny v týdnu.“

Paní Novotná zůstala chvíli zaražená. Slušně Davidovi poděkovala, ale do svého dlouhého seznamu podobných zkušeností si poznamenala další případ: čerství absolventi často přicházejí s nereálnými očekáváními, která neodpovídají jejich skutečné úrovni klíčových kompetencí, měkkých kompetencí ani tvrdých dovedností.

2. KLÍČOVÉ (MĚKKÉ) KOMPETENCE

 Klíčové (měkké) kompetence jsou nezbytné pro osobní rozvoj, zaměstnatelnost a sociální začlenění. Představují kombinaci znalostí, dovedností a postojů a mají univerzální charakter – nejsou přímo vázány na konkrétní odbornou činnost. Rozvíjejí se v průběhu celého života, nejen ve škole.

2.1 Klíčové kompetence ve vzdělávání

Klíčové kompetence, jak jsou definovány v Rámcových vzdělávacích programech (RVP), představují funkční propojení vybraných znalostí, dovedností, postojů a hodnot. Jsou klíčové pro osobní rozvoj, aktivní zapojení do společnosti a zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivce.

Tyto kompetence nejsou omezeny pouze na školní prostředí, ale jsou rozvíjeny v průběhu celého života. Specifický výčet klíčových kompetencí se liší podle stupně vzdělávání a podle aktuálních verzí Rámcových vzdělávacích programů. Neexistuje tedy jednotný seznam platný pro všechny RVP.

Přehled klíčových kompetencí v RVP pro základní vzdělávání:

• Kompetence k učení

• Kompetence k řešení problémů

• Kompetence komunikativní

• Kompetence sociální a personální

• Kompetence občanské

• Kompetence pracovní

Rychlý fakt: 72 % ředitelů ZŠ přiznává, že neumí systematicky vyhodnocovat kompetenci „řešení problémů“ (ČŠI 2023).

2.2 PŘENOSITELNÉ MĚKKÉ KOMPETENCE

Měkké kompetence v centrální databázi kompetencí (www.nsp.cz) představují soubor schopností a dovedností nezbytných pro kvalitní výkon práce, které nejsou přímo spojeny s konkrétní odborností, ale vycházejí z komplexních osobnostních, interpersonálních a kognitivních schopností jednotlivce. Tyto kompetence jsou přenositelné napříč obory a uplatnitelné v různých pracovních i životních situacích (například tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Úroveň zvládnutí měkkých kompetencí se obvykle hodnotí na stupnici od 0 do 5.

Osobnostní kompetence

• Kompetence k celoživotnímu vzdělávání

• Kompetence k flexibilitě

• Kompetence ke kreativitě

• Kompetence ke zvládání stresu a zátěže

Interpersonální kompetence

• Kompetence k efektivní komunikaci

• Kompetence ke kooperaci

• Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb

• Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních

• Kompetence k sebepoznání a porozumění druhým

• Kompetence k vedení lidí

Kognitivní kompetence

• Kompetence k analytickému myšlení

• Kompetence ke koncepčnímu myšlení

• Kompetence k objevování a orientaci v informacích

Výkonové kompetence

• Kompetence k aktivnímu přístupu

• Kompetence k plánování a organizování práce

• Kompetence k podnikavosti

• Kompetence k řešení problémů

• Kompetence k samostatnosti

• Kompetence k výkonnosti

2.3 CO CHTĚJÍ ZAMĚSTNAVATELÉ

Zaměstnavatelé požadují kombinaci měkkých kompetencí a tvrdých dovedností. Zatímco tvrdé dovednosti jsou specifické pro konkrétní pracovní pozici, měkké kompetence jsou univerzálně očekávány od každého zaměstnance.

Mezi nejčastěji požadované klíčové kompetence v pracovních nabídkách patří:

• Komunikační dovednosti: Schopnost jasně, srozumitelně a efektivně komunikovat, aktivně naslouchat, prezentovat, používat neverbální komunikaci a projevovat empatii.

• Schopnost týmové práce: Spolupráce, sdílení informací, podpora kolegů a aktivní účast na společných cílech.

• Spolehlivost a zodpovědnost: Dodržování termínů, samostatnost, převzetí odpovědnosti a loajalita.

• Adaptabilita a ochota učit se: Flexibilita a snaha o osobní rozvoj a osvojování nových dovedností.

• Digitální dovednosti: Práce s informačními technologiemi, umělou inteligencí, orientace v digitálních nástrojích a systémech.

• Řešení problémů a rozhodování: Analytické myšlení, práce s informacemi, odpovědnost za rozhodnutí.

• Time management: Efektivní plánování a organizace pracovního času.

• Kreativita a inovativní myšlení: Schopnost přicházet s originálními nápady, hledat netradiční řešení problémů a podporovat inovace v pracovních procesech.

• Další oceňované vlastnosti: Čestnost, loajalita, zájem o práci a pracovitost.

Význam jednotlivých kompetencí se liší podle konkrétní pozice. Menší podniky obvykle kladou větší důraz na klíčové kompetence, zatímco velké firmy u specialistů vyžadují především tvrdé dovednosti. V odvětvích s vysokou mírou komunikace jsou nejžádanější měkké kompetence. Klíčové kompetence často rozhodují o přijetí kandidáta, zatímco tvrdé dovednosti, zejména digitální, AI a jazykové, jsou základním předpokladem pro výkon práce.

Rychlý fakt: Z 65 000 analyzovaných inzerátů (Jobs.cz Q4 2024) vyplývá: 78 % nabídek zmiňuje komunikaci, 55 % digitální gramotnost, 21 % přímo uvádí „zkušenost s AI nástroji (ChatGPT, Midjourney)“

3. TRH PRÁCE

Trh práce se dynamicky proměňuje v důsledku technologického rozvoje, robotizace a automatizace. Podle odhadů Světového ekonomického fóra do roku 2025 zanikne přibližně 85 milionů pracovních míst, zatímco 97 milionů nových pozic vznikne v rámci nové dělby práce mezi člověkem, strojem a algoritmem. Tento trend bude pokračovat i nadále.

S nástupem umělé inteligence a automatizace klesá význam rutinních dovedností a roste poptávka po kompetencích, které stroje nedokážou snadno nahradit. Klíčovými se stávají:

• Kritické myšlení

• Řešení komplexních problémů

• Kreativita a inovativnost

• Sociální a emoční inteligence

Digitální dovednosti se stávají základním požadavkem na většinu pracovních pozic a jejich význam stále roste. To zahrnuje i specifické znalosti spojené s novými technologiemi, jako je práce s umělou inteligencí (například prompt engineering) a daty.

Od roku 2025 má Evropská unie povinnost zajistit digitální gramotnost v oblasti AI pro zaměstnance, kteří pracují s AI systémy. ČR zapracuje směrnici do Zákoníku práce (návrh 2026).

Evropský rámec zároveň klade důraz na rozvoj dovedností v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) jako na integrovanou oblast klíčovou pro budoucnost trhu práce.

4. ABSOLVENTI ŠKOL

Absolventi škol často narážejí na trhu práce na překážky, zejména na nedostatek praxe a pracovních zkušeností, nízkou úroveň pracovní morálky a někdy také na nereálná očekávání ohledně mzdy či pracovního zařazení. Přesto je zaměstnavatelé přijímají – buď z důvodu nedostatku uchazečů s praxí, nebo díky jejich aktuálním teoretickým znalostem a ochotě se dále učit.

Ačkoliv jsou klíčové kompetence součástí kurikulárních dokumentů, zaměstnavatelé často vnímají, že absolventům chybí praktická zkušenost a pracovní návyky, které souvisí s uplatněním klíčových kompetencí v reálném pracovním prostředí.

Koncept klíčových kompetencí představuje zásadní vzdělávací strategii a měl by být plně integrován do kurikula a výuky na všech stupních vzdělávání. Doporučuje se jejich začlenění do profilu absolventa a výsledků učení, aby byl podpořen jejich cílený rozvoj a efektivní hodnocení.

HR manažeři nejčastěji kritizují: Přesnost a dochvilnost (41 % označilo za kritické). Feedback kulturu – absolventi neumějí přijímat ani poskytovat zpětnou vazbu. Samostatné rozhodování v nejasných situacích.

5. POROVNÁNÍ A ROZDÍLY

Kontext a účel:
Rámcové vzdělávací programy (RVP) definují klíčové kompetence jako vzdělávací strategii a cíl celého vzdělávacího procesu. Veškeré školní aktivity mají směřovat k tomu, aby žáci byli připraveni na budoucí život, o které jen tušíme, jak bude vypadat, dále na další učení a aktivní uplatnění ve společnosti.

Zaměstnavatelé naopak definují své požadavky s jasným cílem: najít pracovníky, kteří budou připraveni na tvrdý život, budou efektivní, produktivní a úspěšní na konkrétních pracovních pozicích a přispějí k cílům firmy.

Tento zásadní rozdíl v přístupu ilustroval seminář, kde vystoupila profesorka pedagogické fakulty a ředitel manažerského centra. Profesorka apelovala na rozvoj osobnostní a sociální výchovy, učit děti komunikaci, spolupráci a empatii jako základním stavebním kamenům klíčových kompetencí. Naopak ředitel manažerského centra důrazně zdůraznil potřebu připravit studenty na tvrdý život a konkurenční boj mezi firmami. Podle jeho slov musí být absolventi především efektivní, produktivní a úspěšní na konkrétních pracovních pozicích, kde budou schopni okamžitě přispět k dosažení firemních cílů.

Rychlý fakt: 54 % firem odmítlo absolventa kvůli absenci hmatatelných projektů (HK ČR 2023).

Očekávání zaměstnavatelů:
Zaměstnavatelé požadují od vzdělávacího systému větší důraz na praktické dovednosti a pracovní návyky, lepší propojení teorie s praxí prostřednictvím odborných praxí a zlepšení kariérového poradenství pro žáky. Přesto více než polovina firem se středními školami nespolupracuje, často z důvodu časové, personální nebo organizační náročnosti.

Odlišnosti v přístupu:
Zatímco školy rozvíjejí stanovený soubor klíčových kompetencí plošně, zaměstnavatelé u konkrétních pozic často kladou větší důraz na tvrdé dovednosti, přičemž měkké kompetence vnímají jako důležitý doplněk či základ, ale nikoliv jako primární kritérium. Přesto klíčové kompetence často rozhodují o úspěchu kandidáta při výběru na konkrétní pozici.

Shody:
Existuje významný průnik mezi vzdělávacími rámci a požadavky trhu práce v oblastech, jako jsou:

• Komunikační dovednosti,

• Týmová práce,

• Schopnost učit se a adaptabilita,

• Digitální dovednosti,

• Schopnost řešit problémy.

Rozdíly:
Vzdělávací rámce definují širší spektrum klíčových kompetencí s důrazem na osobní rozvoj, sociální začlenění a aktivní občanství. Patří sem například občanské kompetence a kulturní povědomí, které zaměstnavatelé sice mohou oceňovat, ale obvykle je neuvádějí mezi hlavní požadavky pro většinu pozic.

Zaměstnavatelé navíc kromě základních měkkých kompetencí kladou důraz na osobnostní vlastnosti a pracovní návyky, jako jsou spolehlivost, zodpovědnost, čestnost, loajalita, zájem a pracovitost. Tyto vlastnosti sice spadají pod širší kategorii „personální a sociální kompetence“ v rámci RVP, avšak zaměstnavatelé je často uvádějí jako konkrétní a požadované charakteristiky.

6. ZPÁTKY K DAVIDOVI

Kdyby David během studia využil příležitosti k odborné praxi, vytvořil portfolio reálných projektů a osvojil si práci s nástroji umělé inteligence pro týmovou spolupráci, mohl by dnes na pohovoru prezentovat konkrétní výsledky namísto pouhých očekávání. Poptávka po klíčových kompetencích stále roste – ten, kdo aktivně rozvíjí klíčové kompetence, jako jsou schopnost spolupráce, komunikace a adaptabilita, získává významnou konkurenční výhodu i v době automatizace a digitalizace pracovních procesů.

7. ZÁVĚREM

Celkově lze konstatovat, že i když existuje shoda v oblasti základních přenositelných dovedností, formální vzdělávací systémy definují širší a více koncepční soubor klíčových kompetencí. Ty zahrnují osobní, sociální i občanské aspekty.

Zaměstnavatelé se naopak primárně zaměřují na ty kompetence – měkké i tvrdé – které přímo souvisejí s výkonem práce, produktivitou a chováním na pracovišti.

Cílem vzdělávání je komplexní příprava jedince na život a práci v proměnlivém světě, zatímco cílem zaměstnavatele je najít vhodného kandidáta pro konkrétní pracovní roli.