Virtuální realita (VR) je technologie, která vytváří umělé, tedy ne skutečné, světy nebo prostředí. Na výpravu do těchto světů se vydáváme pomocí speciálních brýlí nebo přístrojů, které nám ukazují obrazy a zvuky, které vypadají a znějí, jako by byly skutečné. Pokud si tedy nasadíte VR brýle, ocitnete se uprostřed umělé reality, i když ve skutečnosti budete stále ve svém reálném prostředí. Ve vzdělávání se virtuální realita zažila boom zejména během pandemie Covid-19, kdy ji žáci a studenti mohli využít například k bezpečné návštěvě a zkoumání různých vzdálených míst. Ve virtuálním prostředí totiž můžete potkat pouze postavy virtuální, od kterých nehrozí nebezpečí nákazy.
Využití VR ve vzdělávání
Studenti si chválí, že je práce s VR baví, protože jim poskytuje realističtější a poutavější způsob učení, přičemž mohou pracovat svým tempem. Kromě toho VR usnadňuje učení jedincům se zdravotním postižením či s jiným znevýhodněním. Pojďme se nyní podívat na několik příkladů, jak lze VR využít ve vzdělávání.
Výprava na Galapágy
Učitelé se mohou s žáky vypravit na prohlídky vzdálených míst, a dokonce si mohou sami takovou prohlídku vytvořit. Učitelka Katie Muro ve svém článku popisuje, jak ve výuce využila aplikaci Expedition Pro, která nejen že nabízí virtuální prohlídky různých koutů naší planety, ale zároveň také možnost vytvořit si vlastní virtuální výlet. Katie pomocí Expeditions Pro vytvořila pro své žáky virtuální výpravu s využitím 360 stupňových fotografií ze souostroví Galapágy.
Katie uvádí, jak pracovala s touto aktivitou ve výuce: „Když jsem studenty provázela zátokou Tortuga na ostrově Santa Cruz, požádala jsem je, aby chvíli pozorovali prostředí kolem sebe a následně sdíleli, čeho si všimli a co je zaujalo. Pomocí aplikace jsem jim mohla přiblížit body zájmu. V této aplikaci učitelé ovládají prohlídku, takže se mohou rozhodnout, ke kterým bodům studenty nasměrují a na jak dlouho.„
Vyzkouším si to nanečisto
Virtuální realitu samozřejmě znají také čeští učitelé. Například na SOŠ a SOU ve Vlašimi používají studenti svářečský simulátor k simulaci praktických dovedností, konkrétně sváření. Přístroj zaznamenává, jak se studentům vedlo v jednotlivých kolech. Po jednotlivých pokusech mohou studenti vzájemně hodnotit svůj výkon a navrhovat, co a jak změnit, aby dosáhli lepších výsledků.
„Můžu si to nejdřív vyzkoušet bezpečně, nanečisto. Nemusím se bát, že bych si ublížila,“ řekla nám jedna ze studentek SOŠ a SOU ve Vlašimi.
Stroj času
Díky VR mohou studenti nastoupit do pomyslného stroje času a navštívit historické události a místa, o kterých se učí či která je zajímají. V hodinách dějepisu se mohou pomocí virtuální reality vypravit třeba do starověkého Říma, projít se po virtuálních ulicích, prohlédnout si antické budovy a komunikovat s virtuálními postavami, jako by byli součástí té doby. Mohou si tak lépe představit dobu, kterou jim učebnice či výklad zprostředkovávají jen vzdáleně pomocí slov či statických obrázků.
Může VR škodit?
Třebaže se VR používá i v medicíně, například při léčení depresí či fobií, některým z nás nemusí dělat moc dobře. Citlivější jedinci by měli VR brýle zkoušet s notnou dávkou opatrnosti. Mohlo by se totiž stát, že je postihne kybernetická nevolnost. Ta se kromě nevolnosti projevuje také zvracením, bolestmi hlavy či potížemi s rovnováhou.
Někteří odborníci poukazují na to, že by VR mohla mít negativní efekt na dětský mozek, momentálně se však jedná pouze o domněnky. Nebylo prokázáno, že by měla na vývoj dítěte větší negativní vliv než televize či videohry. Stejně jako například při sledování youtube videí, také v případě VR by však dospělí měli s dětmi mluvit o tom, v jakém virtuálním světě se pohybují a co tam zažívají.
