Informační gramotnost představuje soubor znalostí a schopnost uvědomění si, kdy a za jakým účelem potřebujeme informace. S rozvojem informační gramotnosti získáte přehled, kde informace najít, jak je například sdělovat etickým způsobem a také samozřejmě jak informace vyhodnotit a ověřit. K tomu využíváme své další schopnosti a znalosti v oblasti digitálních technologií.
Když byl termín poprvé použit tehdejším prezidentem IIA (Information Industry Association) Paulem Zurkowskim v roce 1974, byla éra digitálních technologií teprve v začátcích, nicméně již tehdy uvedl, že se jedná o škálu technik a informačních nástrojů.
Pojem se často používá v souvislosti s MIG: Mediální a Informační gramotnosti, která byla definována a diskutována v roce 2012 v Moskvě při mezinárodní konferenci o mediální a informační gramotnosti pro znalostní společnost. Na níže přiloženém výňatku z Wikipedie se shodlo přes 130 účastníků ze 40 zemí celého světa. Mezi nimi byli nejen odborníci na dané téma, ale i specialisté z vládních či nevládních organizací, institucí a sdružení.
Účastníci konference se shodli na následujícím:
1. MIG je předpokladem pro udržitelný rozvoj otevřených, pluralitních, vše zahrnujících a participativních znalostních společností a občanských institucí, organizací, komunit a jednotlivců, které tyto společnosti tvoří.
2. MIG je definována jako kombinace znalostí, postojů, dovedností a postupů potřebných pro přístup, analýzu, hodnocení, používání, vytváření a komunikaci informací a znalostí kreativními, legálními a etickými cestami, které respektují lidská práva. Mediálně a informačně gramotný jednotlivci by měli být schopni použít různá média, informační zdroje a kanály ve svém soukromém, profesionálním i veřejném životě. Vědí, kdy a jakou informaci potřebují a k čemu a vědí kde a jak ji získat. Chápou to, kdo a proč informaci vytvořil, stejně jako roli, povinnost a funkci médií, informačních producentů a paměťových institucí. Zvládají analyzovat informace, zprávy, přesvědčení a hodnoty přenášené prostřednictvím médií a jakýchkoliv producentů obsahu a jsou schopni informaci zhodnotit. MIG kompetence tak přesahují kompetence spojené s informační a komunikační technologií a zahrnují i učení, kritické myšlení a interpretační dovednosti napříč odbornými, vzdělávacími a společenskými hranicemi. MIG se týká všech typů médií (orální, tištěné, analogové i digitální) a všech forem a formátů zdrojů.
3. Koncepce MIG navazuje na předchozí mezinárodní dokumenty jako je Pražská deklarace: „Směrem k informačně gramotné společnosti (2003)“ Alexandria Proclamation „Beacons of the Information Society“ (2005); Fez Declaration on Media & Information Literacy (2011); and the IFLA Media & Information Literacy recommendations (2011). MIG opírají své základní kompetence potřebné k efektivní práci směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN, OSN deklaraci lidských práv a cílům prosazujících na Světovém summitu o informační společnosti.
4. Za účelem dosažení těchto cílů potřebují jednotlivci, komunity, firmy, organizace a národy neustále informace o sobě a svém fyzickém a sociálním prostředí, a pochopení mnoha různých médií, jejichž prostřednictvím tyto informace mohou najít, pochopit a sdělovat, a to i přesto, že jsou média v neustálém stavu změny. Vývoj nových technologií bude i nadále měnit parametry práce, volného času, rodinného života i občanství. Po celém světě žijí lidé v prostředí definovaném různými médií, interaktivitou, sítí a globalizací. Zvláště (ale nejen) pro mladé lidi roste význam médií a sociálních sítí a velká část dospívání probíhá mimo tradiční vzdělávací prostředí. Vytvoření média dnes již nespočívá v rukou omezené skupiny odborníků, nyní si je může vytvářet každý.
5. Současně ale digitální éra také významně rozděluje. Mnoho lidí v rozvojových zemích nemá vůbec žádný přístup k informacím a médiím. Dokonce i ve vyspělém světe se nacházejí omezení spočívající v nutnosti fyzického přístupu k technologiím a mnoho lidí na všech možných úrovních postrádá kritické myšlení a dovednosti vyššího řádu potřebné k činění informovaných rozhodnutí a k řešení problému v každém možném aspektu života (ať již jde o osobní, sociální, vzdělávací či profesionální aspekt na všech lokálních, národních, regionálních či mezinárodních úrovních)
Zdroj: Wikipedie: Informační gramotnost
