Proč se u nás daří dezinformacím? Lidé nedůvěřují velkým mediálním domům

Dezinformacím, neboli cíleně nepravdivým informacím, se v naší domovině očividně daří více, než si možná chceme sami připustit. Poukazuje na to studie agentury STEM, která otřásá běžnými představami o šiřitelích dezinformací.

Nejsou to totiž například vždy senioři, či jedinci se základním vzděláním, jak nám je většinou předkládáno. V populaci jako celku je zhruba 5 % těchto šiřitelů dezinformací, do kterých byste to ani neřekli. 

Co je to dezinformace a její šiřitel

Dezinformace je lživá (falešná) informace, která má ovlivnit úsudek jedince, ale často i celých skupin. Tyto informace jsou cíleně šířeny například napříč obyvatelstvem a v moderní době digitálních technologií k nim má každý velice snadný přístup – například na sociálních sítích. Dezinformace má více druhů šiřitelů. Mezi aktivní se počítají ti, který dezinformace cíleně vyhledávají a sdílí je dál. Těch je dle výzkumu mezi obyvateli České republiky zhruba 5 %. Dalších 10 % tyto informace sice cíleně vyhledává, nicméně je nešíří pravidelně dál. Méně než 1 % – měřením těžko postižitelnou jednorázovým měřením – tvoří tvůrci těchto dezinformací.

Výzkum se zaměřil hlavně na vyhledání a rozpoznání těchto šiřitelů a jejich charakteristických znaků a také způsobu, jak jim účinně zamezit v šíření dezinformací. 

Vzdělání a věk zas tak nehraje roli

Výzkum ukázal, že hlavními poznávacími znaky nemohou být ani tak věk, sociální zázemí nebo dosažené vzdělání, ale spíše čas a úsilí věnované šíření dezinformací a samotná motivace pro tuto činnost. Máme tu tzv. Spontánní a Expertní šiřitele. Ti první většinou informace nijak nezkoumají a neověřují si fakta. Sdílí také většinou vše šokující a skandální. Tito šiřitelé většinou sdílí dezinformace kvůli uznání a komunikaci se svou sociální skupinou. Expertní šiřitelé mají pak většinou vysokou zpravodajskou gramotnost, nicméně kvůli sklonu například ke konspiračním teoriím sdílejí informace převážně jako odpor či boj proti systému (státu), či jen kvůli pocitu, že to, co je dle jejich názoru pravda, si zaslouží vidět všichni.

Nevěříme velkým českým médiím

Jedna z příčin, proč je šiřitelů dezinformací tolik, je, že my Češi ztrácíme důvěru ve velká média a jsme víceméně přesvědčení, že nám lžou. Výzkum ukázal, že 72 % českých občanů je přesvědčeno, že velká média u nás záměrně zamlčují či dokonce pozměňují důležité informace. Necelá polovina obyvatelstva si informace z médií ověřuje a vyhledávají z alternativních zdrojů. To je živná půda pro dezinformační články, videa, či zprávy – toto dohledávání totiž není důsledkem touhy po informacích, ale spíše projevem nedůvěry k mainstreamu a oficiálním informačním zdrojům.

Dezinformace a COVID-19 ruku v ruce

Dezinformacím se vždy daří v době krizí. Obzvláště vládne-li všeobecná panika. Nepřipravenost státu a mediální přešlapy pak jejich důvěryhodnost nijak nevylepšily. V rámci výzkumu byl testované skupině předložen dotazník, který měl za úkol zjistit, s jakými informacemi se účastníci setkali během pandemické krize a do jaké míry jim důvěřovali. Například respondenti ve velkém počtu věří, že vláda v rámci pandemie úmyslně vyvolala paniku, či například, že byl virus vytvořený uměle v laboratoři. 

Persony šiřitelů a jejich rozdělení

Autoři výzkumu připravili také několik ideálních person šiřitelů. Sami upozorňují, že se jedná spíše o modelové profily a v reálném prostředí budou mít lidé spíše jeden, či více se překrývajících typů person šiřitelů.

Například "Osamělý senior" si nahrazuje slabé sociální kontakty přeposíláním emailů a debatami. Na rozdíl od ostatních modelových typů není náročný na zdroje a ani obsah. Chce hlavně naplnit svůj čas a zabavit se, či se cítit užitečný poskytnutím jakýchkoliv informací. Jedná se o Spontánního šiřitele – stejně jako jsou "Nezkušení junioři." Ti vyhledávají hlavně kontakt s okolím a vrstevníky. Ani tak je nezajímá obsah, jako spíše možnost sdílení a udržování kontaktu. Pro ně je typická malá či nulová zpravodajská gramotnost, neznalost či naivita. S těmito personami se dobře manipuluje.

Mezi částečně expertní typy se řadí "Světáci", kteří jsou často dobře zajištění a úspěšní – často ve zralém či seniorním věku. Snaží se šířením dezinformací získat vliv, status nebo autoritu. Většinou je pro ně motivací hledání zašlé slávy, protože byli zvyklí býti opinion makery (názoro-tvůrci) ve svém bývalém pracovním prostředí.

Expertní typy jsou "Badatel", "Všeználek" nebo "Zachránce světa". Poslední zmiňovaní bývají většinou specializovaní profesionálové, kteří v této oblasti hledají informace a zdroje si často neověřují. Na rozdíl od Všeználků nehledají ani tak uznání okolí, jako si spíše snaží řešit nějaké osobní problémy.

Graf níže zobrazuje členění odhadu těchto person. 

 

"Horizontální osa je přibližný odhad, nakolik se jednotlivé typy šiřitelů cítí být experty na média a veřejné dění, kolik času věnují sdílení a jak jsou přesvědčeni o svém názoru na světové dění. Vertikální osa rozlišuje typy podle toho, do jaké míry důvěřují typickým konspiracím. (Úsečka označuje rozsah, kde se typy šiřitelů pravděpodobně nachází.) Barvy potom naznačují úroveň zpravodajské gramotnosti dle testu STEM."​

Zdroj: STEM

Děkujeme za vaše sdílení.