Vzdělávání 4.0 jako reakce na Průmysl 4.0

Prudký rozvoj v oblasti umělé inteligence přinese v brzké době zcela zásadní změny do všech oblastí individuálního a společenského života, tedy i přímo do vzdělávání. S digitalizací se změní průmysl, firmy budou od zaměstnanců chtít jiné dovednosti a školy by na to absolventy měly připravit. Zatím se ale technologie a důraz na kreativitu či řešení problémů do škol dostávají jen pomalu. Achillovou patou českého prostředí stále zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy se shodují na potřebě podpory duálního vzdělávání a jasné vize vzdělávacího systému obecně.​

Co na to stát?

Odborníci připouští, že je potřeba se na změny ve vzdělávání a na pracovním trhu připravit. V tom hraje klíčovou roli stát, na ministerstvech proto už dnes vznikají různé digitální strategie. S rozvojem vzdělávání počítá například zmiňovaná Iniciativa Průmyslu 4.0 z dílny MPO, ale také Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Strategie digitální gramotnosti na období 2015 až 2020, kterou s cílem podpořit zaměstnanost v IT sektoru připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo školství nyní dává dohromady materiál Vzdělávání 4.0, který by měl přinést do škol změny ve výuce a podpořit perspektivní obory. Opatření se zaměří na posilování klíčových kompetencí, digitálních dovedností a oblast celoživotního vzdělávání," uvádí ministerstvo. Zatím existuje jen koncept, konkrétní opatření pracovní skupina teprve vymýšlí. Změny by se měly týkat tří oblastí. Vzdělávání na základních a středních školách, vysokých škol a dalšího vzdělávání. Zástupci průmyslu požadují, aby materiál změnil financování vysokých škol a více peněz dostávaly obory, které jsou potřebné na trhu práce. "Příliv financí by se měl řídit tím, kam směřuje republika. Takže obory jako biotechnologie, nanotechnologie a robotika by měly být zapojené do nějakých dotačních či rozvojových programů," uvádí Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Nedostatek kvalifikovaných lidí

Experti upozorňují, že v současnosti technologický vývoj předbíhá vývoj společenský. „Pro Smart Life budeme potřebovat také smart lidi,“ konstatoval Petr Beneš, vedoucí pracovní skupiny Smart Life České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Upozornil, že do roku 2025 bude v rámci internetu věcí existovat 50 miliard připojených zařízení. Z toho přibližně 20 miliard bude rozmístěno v tržních segmentech zahrnujících průmyslovou automatizaci, automatizaci domácností a budov, smart měřiče spotřeby a poplachové a zabezpečovací produkty a systémy.

Vývoj představuje výzvu především pro oblast vzdělávání. „Potýkáme se s nedostatkem inženýrů, ale budeme jich potřebovat ještě více a s úplně jiným profilem. Budoucí inženýři by si měli v rámci studia sáhnout na specializované stroje, proaktivně pracovat na zařízeních, měli by být schopni řešit problémy interdisciplinárně, se schopností permanentní inovace a především by si na technických školách měli osvojit takzvané měkké dovednosti, bez nichž se neobejdou,“ zdůraznil Vladimír Mařík.

Modernizace škol

Školy a učitelé budou muset velmi výrazně změnit povahu své činnosti, její smysl a cíl. Stále více se ukazuje, že jejich role bude významně socializační. Nárůst počtu neveřejných škol, které se s ohledem na zaostávání veřejného vzdělávacího systému snaží tuto vizi naplňovat na základě poptávky ekonomicky silné části rodičovské populace, je dobrým indikátorem toho, že ve společnosti už určitý posun nastal. Je však krajně důležité, aby řízení veřejného vzdělávání na tuto poptávku reagovalo a zabránilo odchodu ekonomicky silných rodičů.

VŠ reagují na potřeby trhu práce

Jak se mění podmínky na pracovním trhu, snaží se i vysoké školy přizpůsobovat svou výuku potřebám trhu práce. Například na Fakultě strojní ČVUT v Praze je od akademického roku 2016/2017 možné studovat magisterský program Průmysl 4.0, který odpovídá celosvětové výzvě Industry 4.0 a souvisí s moderními průmyslovými trendy využívajícími internet věcí (IoT). "V tomto programu se studenti připravují na zavádění zásadních změn v průmyslu a celé ekonomice, kdy do výroby více zasáhnou informační technologie a systémy umělé inteligence," popisuje proděkan fakulty Jan Řezníček.

Vysoké školy v Česku se rychle modernizují a stále více spolupracují s firmami na konkrétních projektech. Firmy si přímo u školy výzkum a vývoj objednávají. Například na zmíněné FEL ČVUT v Praze roční objem kontraktů pořád roste a vloni už činil 70 milionů korun. Semestrální projekty a bakalářské nebo diplomové práce už na mnoha fakultách nekončí v šuplíku, ale jsou součástí projektů, na nichž studenti spolupracují s firmami. "Úzce třeba spolupracujeme se Skupinou ČEZ na výchově mladých odborníků pro jaderný průmysl, katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření se podílí na výzkumu v oblasti nukleární medicíny," shrnuje Eva Prostějovská, referentka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Školy se snaží vybudovat atraktivní prostředí, protože jsou nuceny usilovat o zájem studentů, jichž každoročně ubývá.

Práce na míru

Vysoké školy se také zajímají o to, jestli se jejich absolventům daří získat práci v oboru. A samy se jim snaží s uplatněním pomoci. Například na brněnské Masarykově univerzitě vznikl nový kariérní portál JobCheckIN, určený výhradně studentům a čerstvým absolventům univerzity. "Porovnává dovednosti, které požaduje zaměstnavatel, s těmi, jež mají uchazeči vypsané v profilu. Díky tomu je schopen zobrazit pracovní pozice na míru a doporučit studenta konkrétnímu zaměstnavateli," přibližuje mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Zdroje:

www.businessinfo.cz

www.novinky.cz

www.parlamentnilisty.cz

www.ihned.cz, www.euractiv.cz​

Děkujeme za vaše sdílení.
Facebook
Twitter