Netiketa aneb slušnost platí všude

V digitálním světě bohužel leckdy zapomínáme na prostý fakt, že za články, komentáři a avatary, se na internetu skrývají reální lidé, stejní jako my. Chovat se na internetu byste měli podobně jako v reálném prostoru: s respektem, slušností a chladnou hlavou. Zdaleka se nejedná jen o formální náležitosti e-mailů nebo o publikování názorů na hraně zákona; netiketa je především o obecné slušnosti. Sociální sítě mají sice jedince vzájemně propojovat, ale spolu s tím mají tendenci znecitlivovat: čteme text, který, i přes ty nejskvělejší slovní obraty a hojné používání smajlíku, nikdy nedokáže vyjádřit emoce tak brilantním způsobem jako běžná slovní interpersonální komunikace.

Hádky mohou probíhat slu​​šně, pro osobní urážky není důvod ani prostor

Pravda, u videí a dalších médií toto odosobnění nehrozí, i tak ovšem vnímáme situaci jinak než v reálném životě. Nesedíme v restauraci nebo v kanceláři, nečekáme na tramvaj na zastávce: jsme před svítícím displejem PC nebo laptopu, u klávesnice a myši. Připadáme si bezpečně a anonymně. Vyjadřujeme myšlenky, ale mnohdy si neuvědomujeme, že textová komunikace je odlišná: chybějící intonace, mimika, možnost okamžitého pokračování diskuze, absence živého člověka naproti nám, to vše ovlivňuje konečné jednání na internetu.

To je často poněkud vulgární. Frekvence velmi osobních urážek, agresivity, nadávek, nekonstruktivní kritiky dosahuje někdy až zarážející úrovně. Problematická je také tendence nejdříve psát, potom myslet: když si cizí názor nespojíme s reálným člověkem, jeho obličejem a tím, co o něm víme a známe, můžeme snadno být mnohem kritičtější, okamžitě odsuzovat jeho činy nebo víru a častovat jej výrazy, které bychom v reálném světě snad raději ani nevyslovili.

Internet také zákonitě ještě podtrhává a zesiluje už tak třeskává témata. Politika, náboženství, celebrity: někdy se zdá, jako by v digitálním prostoru ani nebylo možné nemít názor. Polarita společnosti, v evropském a americkém kontextu už tak napjatá k prasknutí, je ještě podpořena systémem lajků sociálních sítí. Nejvíce jsou vidět ti nejhlasitější a nejagresivnější, mají totiž nejvíce reakcí, negativních i pozitivních. Při obvyklém postupu vzniknou dva póly: jeden obhajuje majoritní názor a staví na dominanci většiny; ten druhý se snaží svůj postoj vysvětlit.

Jen málokdy k tomu však vůbec dostane příležitost: brzy se naprostá většina diskuzí promění v žumpu osobních útoků bez relevantního smyslu. Skutečná argumentace dostává prostor jen v mizivém počtu případů, častěji u lidí, co se znají osobně; není divu, umí číst takzvaně „mezi řádky" a vykládat si text tak, jak jej autor pravděpodobně skutečně zamýšlel.

Cizí názory nejsou o nic​​ méně hodnotné

Obřím problémem je také časté zesměšňování a nemístný sarkasmus. Jistě, ironie je mocný nástroj, nesmí však být nadužíván a jeho aplikaci je nutné pečlivě zvážit. To se na internetu obvykle neděje. Pokud předložíte argument a místo zamyšlení a protiargumentů se dočkáte jen arogantního zesměšnění, ovlivní vás to. Uděláte to tak ještě jednou, dvakrát… a velmi brzy toho zanecháte. Anebo se přidáte na druhou stranu barikády, i to internet způsobuje: nutí nás přizpůsobovat se toxické atmosféře, abychom do ní byli schopni patřit. Člověk je tvor společenský a má přirozené nutkání patřit do kolektivu.

I z těchto všech důvodů, a ještě mnoha dalších, vznikla v roce 1995 netiketa.

„Netiketa: soubor pr​​avidel slušného chování na internetu."

Vraťme se však k netiketě samotné. Její základní principy se nemění, překlad prapůvodních stanov má na svých stránkách například český Hoax, který se zabývá bojem proti šíření řetězových e-mailů a fake news.

Ty jsou rozsáhlé a přečíst se je vyplatí, ovšem zestručněná verze pravidel by byla vhodnější. Protože variací a specifických úprav je skutečně hodně, přinášíme naši vlastní variantu, vhodnou pro vaši práci i osobní digitální život. Vycházet budeme ze skvělých pravidel BBC, které mezinárodně slouží jako zářný příklad moderní internetové etikety, staré dobré netikety od Sally Hambridgeové z Intelu. O vlastní variace se v českém prostředí pokoušela například Lupa nebo server Chování.eu, avšak žádný z nich nevystihuje úplnou podstatu pravidel netikety.​

10 základních pravidel internetové etikety

Ještě poznámka, kterou si vždy dobře pamatujte: na internetu nejste anonymní, a ti, se kterými diskutujete, jsou lidé, stejně jako vy.

  1. Vyhněte se osobním urážkám. Důrazně nesouhlasit lze i slušně, nevyhrožujte násilím a vyhněte se přehnané vulgaritě.
  2. Nespamujte. Neustálé reklamy na produkty a služby, posílání nevyžádaných e-mailů nebo pokus o „překřičení" jiného uživatele pomocí opakovaného publikování identického textu je nejen nesmyslné, ale také obtěžující.
  3. Piště stručně a srozumitelně. Spousta nedorozumění vzniká nepochopením textu; nezapomínejte, že to, co je pro vás křišťálově jasné, může být pro jiného španělskou vesnicí. Buďte trpěliví, pokud není váš názor pochopen, vysvětlete jej jiným způsobem.
  4. Řiďte se stejnými morálními zásadami jako v reálném světě. Před publikováním agresivního textu nebo před neuváženou odpovědí si uvědomte, že vše na internetu je v konečném důsledku veřejné: je to, jako kdybyste to samé řekli před svou matkou, manželem/manželkou nebo dětmi. Nebo vaším zaměstnavatelem.
  5. Nepokládejte zbytečné otázky, na které bylo už tisíckrát odpovězeno před vámi. Seznam či Google a jejich vyhledávání poslouží velké části vašich informačních potřeb.
  6. Plagiáty jsou v online prostředí úplně stejně závažné jako v tom reálném. Nepřebírejte cizí texty, videa či fotografie bez svolení autora, nejsou-li ve veřejné doméně (např. open source).
  7. Nelžete, nešiřte vědomě zavádějící informace, nenavádějte ostatní k trestnému činu. To, že jste na internetu neznamená, že nejste zodpovědní za své chování. Pomluvu na internetovém fóru lze trestat úplně stejně přísně jako tu otisknutou v novinách nebo řečenou přímo. Absolutně zapovězeny jsou výhružky směřované na členy rodiny a další související s reálným životem: jde o jasný a postižitelný trestný čin.
  8. Vždy se řiďte místními pravidly a zvyky. Každý server, každá sociální síť, každé fórum je odlišné – a s nimi se mění i očekávání. Obecně si lze např. na diskuzi o videohrách dovolit mnohem větší volnost v netiketě, než na serveru určeném pro akademickou diskuzi.
  9. Na agresi projevenou vůči vám nereagujte stejným způsobem. Povzneste se nad věc, závadný komentář či jinou formu projevu nahlaste moderátorům, nebo jej ignorujte. Pomáháte tím dělat internet lepším místem pro všechny.
  10. Na druhé straně vždy sedí člověk. Jednejte s ním podle toho. Držte se stejných pravidel jako ve skutečném životě.

Jak vidíte, základy netikety nejsou nic složitého – jejich osvojením však pomůžete nejen sobě, ale celému digitálnímu prostoru. Spokojenější budete nejen sami se sebou, ale i s celkovou diskuzí jako takovou. Mimo jiné jde o základní typ digitálních kompetencí: pokud se umíte chovat v digitálním prostoru, nestane se vám, že by vás při prozkoumávání vaší digitální stopy HR pracovník vyřadil z výběru potenciálních zaměstnanců (a věřte nám, děje se to).

Tím mimo jiné zajistíte svou konkurenceschopnost i do budoucna v dnešní silně digitalizované éře. Tu podporuje v rámci rozvoje digitální gramotnosti i projekt DigiStrategie 2020, a nedílnou součástí celého procesu je i netiketa.​​

Děkujeme za vaše sdílení.
Facebook
Twitter