„Je to pravda… Tady to máš černé na bílém!“ Ano, to je ono. Tímhle tvrzením s odkazem na psaný zdroj si mnozí z nás zvykli vyvracet veškeré pochybnosti. Říkáte, že už to neplatí? Pojďme se na to podívat z blízka.
Obrázek: Vše, co čteme, může být pravda, ale také nemusí. Umět se zorientovat v informacích a rozpoznat spolehlivý zdroj patří dnes k základní nezbytné výbavě člověka. Zdroj: www.cb.cz
Skutečností je, že toto tvrzení dnes poněkud ztrácí na váze. A to především pokud se bavíme o online prostředí. Věc se má tak, že není příliš těžké si dnes vytvořit webovou stránku, natočit video a dát ho na internet nebo nahrát podcast (nahrávky rozprav na všemožná témata) a zveřejnit je online. Vlastně to dokáže kdokoli, kdo se o to začne zajímat. V podstatě kdokoli může založit vlastní informační kanál a sdílet na něm cokoli, co uzná za vhodné. Ať je to pravda, nebo ne. Co to znamená pro nás uživatele? Že musíme být nanejvýše ostražití, ověřovat si informace, které si přečteme, a přemýšlet hlavou, než něčemu začneme věřit a třeba budeme informaci předávat dále. Že to zní jako hodně práce? Je to tak, ale nevyhneme se tomu nikdy.
Ono je to totiž v současnosti velmi podobné i s tištěnými médii. Proces jejich vydávání se právě díky technologiím zjednodušil natolik, že může časopis, noviny nebo knihu začít vydávat kdokoli, kdo o to stojí. Takže se k ověřování a přemýšlení musíme uchylovat i v offline světě. A jak si nejrychleji ověřit informace? Zase online.
Pomohou nám k tomu vyhledávače a relevantní online zdroje. Zlaté pravidlo, které se opakuje již žákům na základních školách, pokud mají za úkol vypracovat referát, je: „nečerpejte informace na Wikipedii“. Ačkoli je Wikipedie, jak se jmenuje nejrozsáhlejší online encyklopedie, plná užitečných i pravdivých informací, je to zdroj, do kterého může přispět kdokoli, aniž by prokázal své znalosti o tématu, o kterém chce něco napsat. Na Wikipedii se tak můžeme dozvědět spoustu zajímavých věcí, ale pokud je chceme dále používat a považovat je za pravdu, je třeba si je ověřit na relevantním zdroji. Při vypracovávání jakýchkoli referátů, odborných článků a podobných pojednání se Wikipedie nepovažuje za relevantní zdroj.
Máš staré informace
Článek, který jednoho dne zveřejníme na internetu tam bude viset až do…. no, to nikdo přesně neví, ale každopádně dlouho. Je tak velmi snadné narazit na informace, které jsou neaktuální. Jedním z kroků ověřování relevance tak je dohledání stáří zveřejnění zdroje. Pokud čteme článek u relevantních zdrojů, je datum zveřejnění napsané někde v blízkém okolí textu. Samozřejmě existují i webové stránky s články, kde se datum zveřejnění nepíše. Pak máme na výběr. Buďto můžeme informaci dohledávat dále na jiném zdroji, podívat se do diskuze pod článkem, což by, pokud zde jsou data, mohlo přibližně prozradit datum publikování, a nebo můžeme kontaktovat autora webové stránky, na které jsme si informaci přečetli.
Obrázek: Vždy, když přijímáme z médií nějakou informaci, bychom se zároveň měli ptát: Je zdroj spolehlivý? Dá se informace dohledat i v jiném spolehlivém zdroji?. Zdroj: www.obcan-lomnice.cz
Stoprocentní pravda
Našli jste článek, ve kterém se píše o převratných novinkách a jeho jedinou chybou je, že je plný gramatických chyb? Pak si na informace v něm dejte také pozor. Přítomnost těchto nedostatků totiž zpochybňuje důvěryhodnost celého sdělení. Někdo, kdo si nedá dostatek práce s psaním článku, si nejspíše nedal dostatek práce ani s ověřováním informací, o kterých píše.
Svůdné titulky
Titulky, ať jsou sebelepší, nikdy neobsahují celou informaci. Pokud někdo publikuje článek, jeho záměrem je nejspíše to, aby si ho někdo přečetl. A k tomu ho musí přimět lákavý titulek. Proto jsou často titulky zavádějící a ohromující. Pokud si ale přečteme i zbytek článku, můžeme zjistit, že třeba informaci v nadpisu vyvrací, nebo vysvětluje v jiném směru, než titulek naznačuje. Čtěme proto celé články, než převezmeme informaci z jejich titulku.
Ověřovat, ověřovat, ověřovat…
Uvádí článek zdroje informací, ze kterých čerpá? Ověřte si je! Stává se, že autor odkazuje na neexistující články nebo autority. Nepravdivé články mohou odkazovat ale i na zdánlivě relevantní zdroje, například Český rozhlas. Je třeba být ostražitý.
Pochopitelně existují i témata, o kterých je možné se i z velmi spolehlivých zdrojů dozvědět často protichůdné „pravdy“. Není potřeba chodit daleko, zkuste si například projít odbornné zdroje zabývající se očkováním proti Covid-19. Různost vědeckých názorů vídáme často, avšak stále je potřeba odlišovat podložený odborný názor od smyšlenky či záměrné manipulace.
Tématu ověřování informací a nepravdám na internetu se věnují například weby manipulatori.cz, demagog.cz (politika) nebo hoax.cz.
