S tím, jak se staly informační technologie přirozenou součástí našich životů, proměnila a vlastně se stále proměňuje i naše vzájemná komunikace. A to nejen ta čistě mezilidská v každodenním životě, ale také ta s úřady a institucemi veřejné správy.
Že nejsou otevřená data jen dalším tzv. buzzwordem (v překladu módním slovem/souslovím) potvrzuje fakt, že jsou součástí českého právního řádu už bezmála dva roky. Zákon o svobodném přístupu k informacím je definuje jako: „Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejich způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.„
Národní katalog otevřených dat najdete na stránkách: data.gov.cz
Tato definice v běžné řeči v podstatě znamená, že se jedná o data (nebo chcete-li informace), které jsou publikovány na internetu takovým způsobem, aby je šlo bez speciálního softwaru volně stahovat a zpracovávat, případně nad nimi programovat a používat je ke komerčním i nekomerčním účelům.
Podobně jako otevřené vzdělávací zdroje, jsou i otevřená data synonymem svobody. Samotná podstata otevřených dat vychází z často na důrazem kladené nutné zvyšování transparentnosti veřejných institucí vůči běžné veřejnosti. Principiálně otevírání dat přináší nové možnosti především ve smyslu hledání nových inovativních řešení současných problémů, zvyšování efektivity veřejných služeb, posilování spolupráce státu a veřejnosti, akceleraci rozvoje „Smart city“ a v konečném důsledku i vznikání nových pracovních míst či nových firem a startupů.
Otevřená data v ČR dnes
Pomalejším tempem ale už přeci jen znatelně můžeme pozorovat pozitivní projevy legislativního zakotvení pojmu otevřených dat a nařízení vlády ukládající zveřejňování datových sad, mezi nimiž typickými představiteli jsou například jízdní řády ministerstva dopravy nebo Administrativní registr ekonomických subjektů, známý především pod akronymem ARES.
Jsou tu ale i další projekty, které úspěšně zpracovávají otevřená data a mají tak zásluhy na zveřejňovaní dalších datových sad a tudíž v konečném dopadu větší informovanosti veřejnosti. Ukázkovým záslužným příkladem je Hlídač státu Michala Bláhy, který po vložení smlouvy do registru pomáhá nejen úředníkům s kontrolou bezchybnosti jejich postupu. Aplikace dokáže evidovat smlouvy (v současné době databáze větší než 1,5 milionu smluv) a veřejné zakázky státní správy, a především kontrolovat jejich propojení na konkrétní osoby a organizace. Dále umí prohledávat osoby, transparentní účty politických stran nebo nově dostupnost státních webů a IT systémů.
