Digitální technologie v životě jedince hrají důležitou roli. Mezi těmi, kteří je využívají pro osobní a pracovní potřeby a těmi, kteří je odmítají nebo k nim nemají přístup, se vytváří problém zvaný digitální propast. Hana Zukalová ve své práci „Dospělí na okraji informační společnosti: specifika překonávání digitální propasti“ identifikovala hlavní motivy a bariéry digitálně ohrožených a digitálně vyloučených a také základní jev, který je klíčový při překonávání této nové formy sociální exkluze.
Realizované šetření bylo zaměřeno na osoby, které jsou považovány za znevýhodněné na trhu práce a kterým chybí potřebné znalosti a dovednosti v oblasti digitální gramotnosti. Oslovení respondeti byli účastníky kurzu práce s PC a komunikace. Šetření ukázalo, že respondeti sami sebe vnímají jako vyloučené. Vědí, že pro uplatnění na trhu práce a získání lepší pracovní pozice budou dříve či později potřebovat naučit pracovat s digitálními a komunikačními technologie.
Jakou mají digitálně vyloučení motivaci k překonání digitální propasti?
Na prvním místě je to získání zaměstnání. Vědí, že dnešní doba si žádá určité počítačové dovednosti a digitální gramotnost. Pro uplatnění se na trhu práce a získání perspektivní pracovní pozice je potřeba držet krok s vývojem a neustále se vzdělávat. Překonáním digitální propasti se snaží také vyhnout nežádoucímu zaměstnání.
Část respondentů uvedla, že účast v kurzu považují za přírozený vývoj jejich profesní cesty. Ve svém oboru neměli potřebu svou počítačovou gramotnost zvyšovat, ale uvědomění si, že využití informačních a komunikačních technologií jim umožní efektivněji pracovat a vykonávat svou profesi, rozhodli se vzdělat v této oblasti.
Specifická část respondetů uvedla jako motivaci: nástup dítěte do školy, jelikož v dnešní době je na rodiče tlak ze strany školy – velká část administrativy je vedena elektronicky. Rodiče najdou na webových stránkách veškeré informace o škole i o prospěchu svých dětí. Počítač v domácnosti a schopnost vyhledávat informace na internetu je pro rodiče velice užitečná dovednost při plnění školních zadání a úkolů. A v neposlední řadě, počítače a technologie jsou trendy. Absence technologického produktu v domácnosti může dítě vyloučit nejen digitálně, ale také sociálně ve skupině svých vrstevníků.
Bariéry
Z odpovědí respondentů vzešlo, že technologie jako je počítač je pro ně finančně náročná, ale v případě vidiny benefitu část účastníků našla finanční zdroj pro jeho pořízení. Osobní bariérou bylo především sebepodceňování a nízké sebehodnocení, ale také negativní zkušenosti ze vzdělávací instituce – školy. Tato bariéra byla po kurzu zmírněna, jelikož účastníci byli s kurzem velmi spokojeni.
Jak se dostat přes digitální propast?
Jedinou cestou k překonání digitální propasti je podle autorky vzdělávací transfer. Jedná se o neformální vzdělávání v instituci dalšího vzdělávání, na pracovišti nebo v rodině. Velmi přínosné je také sebevzdělávání a získávání nových dovedností formou plnění úkolů a vlastní zkušeností.
Aby se jedinec ohrožený digitální vyloučením (především nezaměstnaný) aktivně zapojil do vzdělávacího procesu, je potřeba mu nabídnout: benefit – uvědmění si ICT výhod pro život jedince – dostupnou vzdělávací nabídku.
A jak se proměnily postoje účastníků kurzu k ICT? Digitální gramotnost nyní vnímají jako bránu k novým obzorům, ICT je pro ně užitečným pracovním nástrojem, který také ulehčí jejich života a komplexním informačním zdrojem.
Podívejte se na další zajímavé výzkumy a data z oblasti digitální gramotnosti v naší sekce DigiData.
Zdroj: Dospělí na okraji informační společnosti – specifika překonávání digitální propasti