MÍSTO PRO ROZVOJ VAŠICH DIGITÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ

DigiData

9 z 10 zaměstnavatelů v e-commerce nabízí home office

Práce z domova nabírá na popularitě. Alespoň částečný home office je často uváděný jako generací Y a Z požadovaný benefit. E-commerce a digitální byznys obecně by pak měly být obory, které dokážou tyto požadavky vyslyšet. Odpověď na to, nakolik to odpovídá české realitě, zjišťoval průzkum HR agentury Online People, který získával odpovědi od databáze klientů a kontaktů společnosti Acomware a své vlastní. Tato studie ukazuje, že 9 z 10 zaměstnavatelů v e-commerce (přesněji 92 %) povoluje alespoň částečný home office. Netýká se to však všech zaměstnanců. Nejčastější skupinou (28 %) je ta, u níž má povolenou alespoň částečnou práci z domova 30 až 60 % zaměstnanců. U 24 % zaměstnavatelů je home office dostupný méně než třetině zaměstnanců. Zcela všichni lidé z firmy mohou částečně pracovat z domova u 16 % respondentů. 93 % respondentů by uvítalo, kdyby nová úprava home office v novele zákoníku práce nebyla schválena. Domnívají se, že další regulace něčeho, co funguje, není potřeba.

99 % studentů používá denně internet

Dnešní žáci a studenti vyrůstají v prostředí prudkého rozvoje digitálních technologií a ve spojení s chytrým mobilním telefonem se stal internet jejich každodenní rutinou. Ve všech sledovaných činnostech v oblasti komunikace a zábavy používá internet v Česku větší podíl studentů než je celoevropský průměr. V minulém roce používalo internet denně 99 % studentů starších 16 let a 98 % se na něj připojovalo prostřednictvím chytrého telefonu. Jde o jedny z nejvyšších hodnot v rámci zemí EU. Postupem času si cestu k online světu našli i rodiče a prarodiče dnešních žáků a studentů. Internet v roce 2019 používalo již 95 % osob ve věku 35 až 54 let. I mezi generací prarodičů ve věku 65 až 74 let byla více než polovina uživatelů internetu. Celkem internet používalo loni již 81 % Čechů starších 16 let. I nadále však existují významné rozdíly, nejen v tom jak často a prostřednictvím jakých zařízení studenti a dospělí k internetu přistupují, ale především co všechno na něm umí či chtějí dělat.

Být ICT odborníkem se vyplácí

Odborníci na informační a komunikační technologie tvoří zhruba 4 % zaměstnané populace. Jejich průměrná mzda je však o 60 % vyšší než celková průměrná mzda v zemi. Odborníci na informační a komunikační technologie jsou vzhledem k povaze práce, požadavkům na kvali­fikaci a profesní rozvoj a také kvůli jejich nedostatku na trhu práce hodnoceni nadprůměrně.

Celostátní projekt E-bezpečí

Projekt E-bezpečí je celorepublikový projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény. Mezi cílové skupiny projektu E-Bezpečí patří žáci a studenti (od 1. stupně ZŠ), učitelé, preventisté sociálně patologických jevů, metodici prevence, policisté (městská policie, Policie ČR), manažeři prevence kriminality, vychovatelé, pracovníci OSPOD a v neposlední řadě také rodiče. Z hlediska témat se projekt specializuje zejména na: a) kyberšikanu a sexting (různé formy vydírání, vyhrožování, poškozování obětí s pomocí informačních a komunikačních technologií), b) kybergrooming (komunikace s neznámými uživateli internetu vedoucí k osobní schůzce), c) kyberstalking a stalking (nebezpečné pronásledování s použitím ICT), d) rizika sociálních sítí (zejména sítě Facebook), e) hoax a spam a f) zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií. Realizátorem projektu je Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s dalšími organizacemi. Základním východiskem činnosti je terénní práce, přednášková činnost a jiné preventivně vzdělávací akce. Přednášky a besedy jsou zaměřeny jak na ukázku možných nebezpečných jevů, tak i na jejich prevenci a možnou obranu. Při akcích jsou využívány modelové situace i skutečné kauzy. Mezi další činnosti projektu E-Bezpečí patří pravidelná realizace výzkumných šetření zaměřující se na rizikovou komunikaci v online prostředí, provozování online poradny, vydávání publikací a realizace řady dalších aktivit. Projekt jako celek byl zahájen v roce 2008, nicméně od roku 2009 funguje jako jeden z klíčových projektů Pedagogické fakulty UP v Olomouci za podpory různých grantů a dotací. S projektem E-bezpečí spolupracuje mnoho partnerů jak ze státní (Policie ČR, MVČR, MŠMT), tak především i komerční sféry (seznam.cz – projekt Seznam se bezpečně!, google,com – projekt Webrangers, Vodafone, O2 Czech republic – projekt Bezpečně na internetu). Regionálním partnerem projektu se stal Český rozhlas Olomouc, který realizuje specializované živé diskuzní pořady o rizicích internetu. Projekt E-bezpečí získal doposud řadu ocenění. V roce 2009 získal 3. místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality MVČR a v roce 2015 se již stal projektem vítězným (e-bezpeci, online).

Češi se do počítačových kurzů nehrnou

V roce 2018 se v oblasti výpočetní techniky vzdělávalo 28 % Čechů, nejvíce studenti (53 %) a zaměstnaní (35 %). Nejčastěji si zvyšovali svoje znalosti samostudiem, oficiální kurzy navštěvovali poměrně málo. Dovednosti s počítačem si vylepšují častěji mladší osoby než ty starší. Například mezi osobami ve věku 16–24 let se rozšiřování svých dovedností věnuje polovina z nich. Naopak mezi seniory nad 65 let je to pouze 7 %. Nejčastěji si lidé v ČR zvyšují počítačové dovednosti samostudiem, tedy například studováním návodů, vyhledáváním na internetu či sledováním videí na internetových stránkách, jako je kanál YouTube. Takto získává nové znalosti pro práci s počítačem 23 % Čechů, čtvrtina mužů a pětina žen. Nejvíce takových je mezi studenty a zaměstnanými. Ze studentů je to každý druhý a z pracujících každý čtvrtý.

České děti a Facebooku

Celonárodní výzkum se snaží zjistit základní informace o chování českých dětí v prostředí největší sociální sítě Facebook. Jedná se o výzkum kvantitativní, kdy data byla sbírána prostřednictvím online dotazníku. Výzkumný vzorek čítal 1 122 respondentů ve věku 8-17 let (48 % bylo chlapců a 52 % dívek). ​ České děti využívají Facebook velmi aktivně (účet má více než 78 % dětí), a to dokonce i více než polovina dětí mladších 13 let, což je minimální povolená hranice pro vstup. Naprostá většina má pouze jeden účet, 12 % dětí pak uvádí, že má na Facebooku účet falešný. Více než 90 % rodičů ví, že jejich dítě má vlastní účet. Co se zabezpečení účtu týká, 86 % respondentů uvádí, že si účet umí zabezpečit, nicméně čtvrtina z nich používá univerzální stejné heslo jako např. k emailu. Znepokojivým výsledkem jsou údaje o času stráveném na Facebooku. Mnoho dětí je připojeno nonstop, více jak 60 % z nich ho pak využívá více než 1 hodinu denně a téměř třetina dokonce 3 hodiny denně. Důvodů, proč Facebook děti využívají, je celá řada, ale jde především o komunikaci, přátelství, sdílení informací atp. S negativní zkušeností na Facebooku (kybernetické útoky, kyberšikana) má zkušenost velké množství uživatelů – zejména jde o sdílení ponižujících materiálů a verbální formy agrese (Kopecký, 2015).

České děti se chodí na internet bavit

Třetina dětí a mladistvých tráví na internetu nejméně čtyři hodiny denně. Nejčastěji sledují videa, komunikují s ostatními přes internet, poslouchají hudbu nebo navštěvují sociální sítě. Data o chování dětí na internetu a vnímání rizik souvisejících s jeho používáním pocházejí ze šetření EU Kids Online, které v Česku provedla Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Více než 99 % českých dětí a dospívajících ve věku 9–17 let používá internet. Přitom je více než patrná dominance mobilu jakožto zařízení k připojení na internet – 84 % dětí a mladistvých se denně připojuje právě přes mobilní telefon, zatímco na počítači či notebooku necelá polovina (45 %). Používání počítače pro připojení k internetu se mezi chlapci a dívkami liší. Dívek se denně přes počítač připojuje 32 %, zatímco chlapců 57 %. Kluci totiž častěji hrají počítačové hry, tudíž velký monitor a kvalitní reproduktory náležitě ocení. Pouhých 6 % dětí se nikdy nebo téměř nikdy nepřipojuje na internet prostřednictvím mobilu. Díky přenosným zařízením v kombinaci s placenými daty se k internetu můžeme připojit v podstatě odkudkoliv. Třetina dětí a dospívajících (29 %) uvedla, že surfuje na mobilním internetu „skoro pořád“. Děti jsou na internetu nejen často, ale prožijí na něm značnou část volného času. Ve všedních dnech tráví 35 % dětí a dospívajících na internetu více než čtyři hodiny denně, čtvrtina z nich (9 %) dokonce sedm a více hodin. O víkendu je pak celá polovina (51 %) dětí a dospívajících více než čtyři hodiny denně on-line.

Česko je rájem online obchodníků

Česko se stalo e-shopovou velmocí s nejvíce e-shopy na počet obyvatel, kterých každý rok přibývá. Češi současně za on-line nákupy utrácí čím dál víc peněz. Loni podle údajů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) nakoupili v internetových obchodech zboží za rekordních 155 miliard korun, napsal zpravodajský server ihned.cz. Studie americké investiční banky J. P. Morgan předpověděla Česku největší růst a v platebních metodách vynesla Česko na první místo z osmnácti evropských zemí v četnosti nakupování přes mobilní telefon. Oblíbenost mobilu pro on-line nákupy v Česku stále roste, nejčastěji si tak lidé pořizují levnější věci jako jídlo, drogerii nebo potřeby pro děti. Mobilní zařízení používají Češi častěji i v kamenných prodejnách pro porovnání nabídky, využije ho tak 67 % Čechů, vyplynulo z průzkumu APEK.

Chtěli vám to zatajit…Nová studie ukazuje, proč se u nás daří dezinformacím

Společnost je nejodolnější, když má k dispozici dostatek kvalitních informací. Vypjaté pronásledování lží nepomáhá. Víc než lítý boj za pravdu potřebujeme důvěryhodné zpravodajství. S koronavirovou pandemií přišla do Česka i ta dezinformační. „Lék na koronavirus: Je to tak jednoduché: Whisky a med!“ „Chřipka horší než migrující mu-slimáci a negři? Duce Hamáček oznámil obnovení kontrol na hranicích.“ „Koronavirus: Je to biologická zbraň? Kdo ji vytvořil? Kdo ji vypustil? Pohled na fakta.“ „Utajená operace. Možná až lidé pochopí, bude pozdě. 5G skryto za CORONAVIREM.“ „Ve stínu koronaviru: USA přesouvá do Evropy obrovské množství vojáků, letadel a tanků.“

Comparing Addictive Behavior on the Internet in the Czech Republic, Chile and Sweden

Průzkum byl součástí Světového internetového projektu (WIP), který uspořádalo Centrum pro digitální budoucnost v USC Annenberg v USA a porovnával více než 20 zemí. Údaje byly získány v roce 2008 prostřednictvím osobních rozhovorů z Chile a České republiky a prostřednictvím telefonických rozhovorů a internetových průzkumů ve Švédsku, v nichž tazatelé označili své odpovědi na připraveném dotazníku. Základní soubor otázek WIP byl doplněn o otázky související s návykovým chováním na internetu. Výzkumu se za ČR zúčastnilo 1 381 respondentů starších šestnácti let – z toho 669 mužů a 711 žen v rozdělení ve věkových kategorií 16–19 let (125), 20–29 let (204), 30–45 let (389) a 46+ (663). Cílem výzkumu bylo nejenom porovnat závislost respondentů na internetu, ale především porovnat závislost mezi jednotlivými věkovými skupinami, přičemž my se zaměřuje na Českou republiku. Výzkum ukázal, že nejvyšší průměrnou dobu stráví týdně na internetu skupina 16–19 let s průměrnou dobou 11,2 hodiny. 63 % procent respondentů odpovědělo, že se nikdy nehádají se svými blízkými, zdali tráví příliš mnoho času na internetu. Respondenti také z 64 % odpověděli, že se necítí rozrušeně nebo podrážděně, když nemohou být online. Mezi aktivity, které Češi nejčastěji vykonávají na internetu, patří zasílání okamžitých zpráv, dále stahování a poslouchání hudby a hraní online her. Většina českých uživatelů internetu se shodla na tom, že stále častěji zůstávají online, než původně zamýšleli (33 % odpovědělo „často“ nebo „velmi často“). Přibližně 16 % uživatelů internetu souhlasilo, že se „často“ nebo „velmi často“ cítí šťastnější a veselejší, když jsou online. Na druhou stranu pouze 4 % respondentů uvedlo, že „často“ nebo „velmi často“ si představuje, že jsou online a 5 % souhlasí, že jejich rodiny, přátelé nebo zaměstnání trpí kvůli času strávenému online. Výsledky zjištěné v České republice ukázaly, že pouze 43 % populace starší 12 let nepoužívala internet (v září 2008), 3,7 % uživatelů internetu bylo ohroženo návykovým chováním na internetu a celkem 3,4 % z nich by mohli být popsáni jako že mají vyvinuté návykové chování, což činí celkem 7,1 % (Šmahel et. al., 2009).

Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání

Databáze obsahuje informace o vzdělávacích programech dalšího vzdělávání. Lze vyhledávat v popisu akcí nebo podle číselníku dalšího vzdělávání, který nijak nespecifikuje digitální kompetence.

Digital Competence Framework for citizens

Digital Competence Framework (Rámec digitálních kompetencí) popisuje základní komponenty digitálních kompetencí na pěti úrovních: informace a datová gramotnost, komunikace a spolupráce, vytváření digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. DigComp může pomoci občanům ohodnotit jejich digitální kompetence a usnadnit tak výběr potřebného dalšího vzdělávání či hledání nového zaměstnání. Také může pomoci v hodnocení digitálních kompetencí na národní úrovni a následné efektivní cílení programů dalšího vzdělávání.

Digitální kompetence – digitální gramotnost

Koncept ECDL trvale rozvíjí oblast vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a definuje úroveň digitálních kompetencí a jejich obsah. Digitální gramotnost definuje úroveň základní úroveň digitálních přenositelných kompetencí důležitou pro převážnou část populace. Tyto kompetence budou považovány jako základní standard pro vykonávání prakticky všech profesí a lidé bez těchto kompetencí budou obtížně hledat v budoucnu uplatnění na trhu práce. Nižší úroveň digitálních kompetencí představuje digitální povědomí, ale tyto kompetence se jeví jako dostačující pouze pro sociálně vyloučené, nepřizpůsobivé a digitálně nevzdělavatelné skupiny populace. V konceptu ECDL jsou definovány moduly, jejichž absolvování potvrdí dostatečnou úroveň digitální gramotnosti a podrobná obsahová náplň je uvedena v sylabech. Základní představu o stavu těchto kompetencí je možné získat prostřednictvím cvičných testů. K ověření dosažení úrovně digitální gramotnosti by uchazeč měl zvládnout moduly pro práci s Internetem a sociálními sítěmi, používání a správu elektronické pošty, používání textového editoru a tabulkového kalkulátoru. K ověření digitální gramotnosti slouží certifikát ECDL Start. V sekci vzdělávacích profilů je možné zjistit doporučené kompetence pro běžné uživatele digitálních technologií.

Digitální technologie v životě předškoláků pohledem rodičů

Magisterská diplomová práce s názvem „Digitální technologie v životě předškoláků pohledem rodičů“ pojednává o problematice přístupu rodičů v souvislosti se zásahem moderních technologií, jako je televize, počítač, tablet a jiné, do života dětí předškolního věku. Cílem této teoreticko-empirické práce je popsat a vysvětlit role technologií v předškolním období se zaměřením na rodinné prostředí. Teoretická část je zpracována na základě dostupné české i cizojazyčné literatury a uvádí čtenáře do řešené problematiky charakterizováním soudobých konceptů dnešní společnosti počínaje a využíváním konkrétních digitálních technologií předškoláky konče. Empirická část nejprve popisuje zvolenou kvalitativní výzkumnou metodologii, jejíž součástí je mimo jiné i stanovení výzkumné otázky, volba výzkumného designu, rozhodnutí o vzorku a metodě sběru dat. Na metodologickou část plynule navazují výsledky a interpretace získaných dat, které jsou v této magisterské diplomové práci stěžejní.

Dospělí na okraji informační společnosti – specifika překonávání digitální propasti

Toto šetření je zacílené na znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu. Empirická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze. Text se zabývá problematikou digitální propasti. Tento fenomén analyzuje pomocí modelu přístupu k technologii podle Van Dijka a pro úplnost nahlíží optikou sociologické teorie kapitálů a psychologických teorií adaptace a zvládání. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkumné šetření, které na základě výpovědí respondentů identifikovalo hlavní motivy a bariéry a také základní jev, který je klíčový při překonávání této nové formy sociální exkluze. Výzkum byl proveden s klienty kurzu práce s PC a komunikace, které pořádá Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Celsuz. Cílovou skupinou služby Celsuz – sociální rehabilitace jsou osoby starší 18 let znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu. Implementaci informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) téměř do všech oblastí lidské činnosti provází závažný problém, který nese pojmenování digital divide neboli česky digitální propast. Fenomén lze nejobecněji popsat jako vyjádření rozdílu mezi lidmi, kteří využívají nebo naopak nevyužívají ICT. Cílem příspěvku je v teoretické části provést analýzu problematiky ve všech hlavních rovinách, k nimž se digitální propast váže. K tomu autorka využívá model přístupu k technologii podle Van Dijka, předního současného výzkumníka a teoretika, který se problematice digitální pro¬pasti věnuje. Pro úplnost nahlíží na digitální propast perspektivou sociologických a psychologických teorií. Empirická část práce doplňuje teoretickou výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze.

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Studie ověřila schopnosti dospělých používat IT, nástroje k získání, zpracování vyhodnocení a analýze informací za účelem dosažení konkrétního cíle. Šlo zejména o testy čtenářské a numerické gramotnosti a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií. Administrace byla vedena vyškolenými tazateli prostřednictvím počítače s alternativou písemného testu. Řešení problémů v prostředí informačních technologií je definováno jako „používání digitálních technologií, komunikačních nástrojů a sítí potřebných k získávání a vyhodnocování informací, ke komunikaci s ostatními a k řešení praktických úloh“. Jedná se o úlohy z oblasti pracovní, osobní, občanské. K řešení takových problémů je potřebný průnik informační gramotnosti a kognitivních znalostí.

Dvě třetiny pracujících používají IT

Informační technologie prostupují napříč všemi odvětvími ekonomiky a při práci je používá 65 % pracujících. Kromě počítačů, tabletů a chytrých telefonů, které v práci zapíná 56 % pracujících, si pod informačními technologiemi můžeme představit také elektronické pokladny, CNC stroje, průmyslové či servisní roboty, digitální tachografy, elektronická zařízení používaná ve skladech a GPS navigace. Alespoň s jedním z těchto zařízení pracuje 28 % lidí. Zcela bez informačních technologií se při své práci obejde 35 % pracovníků. Nejčastěji se jedná o pomocné a nekvalifikované pracovníky (86 % z nich) a osoby pracující v zemědělství (78 %). Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie používají Češi informační technologie pro pracovní účely méně, než je průměr. Počítač, tablet nebo chytrý telefon s přístupem na internet používá v EU celkem 67 % pracovníků, což je o 11 procentních bodů (p. b.) více než v Česku. Po zahrnutí i jiných informačních technologií se EU dostává na podíl 70 %, to je o 5 p. b. více než Česká republika. Naopak vyšší než průměrný podíl vykazuje Česko v používání ostatních IT zařízení. V těch s 28 % převyšuje unijní průměr o 10 p. b.

E-Skills for Jobs ve vzdělávání na Univerzitě J.E.Purkyně

V roce 2015 proběhl čtvrtý ročník celoevropské kampaně e-Skills for Jobs 2015 iniciovaný generálním ředitelstvím pro podniky a průmysl Evropské komise. Součástí kampaně je také IT Fitness Test 2015, on-line test digitálních znalostí a dovedností (e-Skills) primárně určený k autoevaluaci úrovně probandů. IT fitness test 2015 byl zaměřen na tyto oblasti: – Vyhledávání na Internetu – Bezpečnost – Sociální sítě, kolaborace – Kancelářské aplikace – Komplexní úlohy V materiálech je přehled úspěšnosti s ohledem na úroveň vzdělání.

EU Kids Online

Toto šetření bylo zacílené na děti 9-16 let z 25 zemí EU, které používaly internet v průběhu roku 2010, společně s jedním z rodičů, proběhlo v rámci projektu EC Safer Internet Programme Contract SIP-KEP-321803, cílem bylo zjistit informace o používání internetu dětmi a rodiči z 25 zemí EU. Výzkum se zaměřil na zkušenosti dětí s internetem, porovnání podle věku, pohlaví a socioekonomického statusu, dále na vnímání rizik spojených s používáním internetu, a to z pohledu dětí i rodičů. Specifický popis datového souboru – kde jsou informace relevantní z hlediska digitální gramotnosti (které otázky nebo úseky dat). Dotazník pro rodiče: Ot. 215-217 – využívání internetu rodičem Ot. 218 – schopnost využití internetu rodičem – sebehodnocení Ot. 219 – využití internetu dítětem Ot. 220 – 227 – spolupráce rodiče a dítěte při využívání internetu, rodičovská kontrola, bezpečné používání internetu Ot. 233-234 – vypořádání se s rizikovou komunikací Ot. 238, 239 – způsob získávání informací a poradenství týkající se internetu Dotazník pro děti: Ot. 307-318- činnosti na internetu Ot. 319-321- hodnocení svých schopností pracovat s internetem a schopností rodičů Ot. 325-335- spolupráce dětí a rodičů při využívání internetu z pohledu dětí Ot. 336-337 – spolupráce s vrstevníky při využívání internetu Ot. 338 – spolupráce s učiteli Ot. 339 – zdroje informací o využívání internetu

EU Rekordní rok pro notebooky

Dovoz notebooků do zemí EU vrcholil v minulých letech vždy v listopadu, kdy se u firem s koncem účetního roku a u soukromých osob v souvislosti s vánočními svátky obecně zvyšoval zájem o výpočetní techniku. Letos se však dlouholetý trend výrazně změnil. V prvních měsících roku došlo vlivem první vlny nemoci covid­19 k narušení mezinárodního obchodu a dovoz notebooků prudce poklesl. Jak se však obyvatelé EU přizpůsobovali krizi, potřebovalo více lidí pracovat nebo studovat z domova a využívat virtuální setkání. To způsobilo, že dovoz notebooků dosáhl v dubnu 2020 svého historického maxima.

Evropané přišli na chuť online nakupování

Více jak polovina obyvatel Evropské unie využila v roce 2019 při nakupování internet, přičemž tento moderní způsob pořizování zboží a služeb je o něco rozšířenější mezi muži, než mezi ženami. Nejvíce jsou online nákupy využívány ve Skandinávii, nejméně naopak na Balkáně. Online nakupování zažívá v EU v posledních letech rychlý rozvoj. Spolu s rostoucím používáním internetu a zlepšováním bezpečnostních standardů zákazníci oceňují, že mohou nakupovat kdykoli a kdekoli a mají přístup k široké nabídce produktů a snadnému porovnání cen. Během současné pandemie koronaviru, kdy jsou mnohé obchody uzavřené, lze podle Evropského statistického úřadu očekávat další růst elektronického nakupování.

Evropané si rozšiřují znalosti online kurzy

V roce 2019 se osm procent obyvatel Evropské unie ve věku 16 až 74 let účastnilo online kurzů, tedy o jedno procento více než v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2010 se tento podíl dokonce zdvojnásobil. Vyplývá to z výsledků šetření Evropského statistického úřadu o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Online kurzy jsou pohodlným způsobem, jak se naučit něco nového nebo prohloubit znalosti v určité oblasti. Lidé si mohou například zlepšit jazykové znalosti, rozšířit odbornou kvalifikaci nebo se jednoduše zabavit. Během pandemie koronaviru, kdy byli obyvatelé Unie nuceni co nejvíce omezit své sociální kontakty, nabízejí online kurzy bezpečnou alternativu pro vzdělávání a odbornou přípravu.

Fenomén Minecraft v českém prostředí

Cílem výzkumu, který navazuje na předchozí šetření, bylo zjistit, proč české děti Minecraft hrají, co je k tomu přivedlo, zda se v tomto virtuálním prostředí setkali s nějakými formami rizikové komunikace, zda vykazují projevy závislosti atp. Do výzkumu bylo zahrnuto více než 2 300 aktivních hráčů z celé ČR (74 % mužů a 26 % žen).   Výsledky výzkumu ukazují, že Minecraft je mezi dětskými hráči velmi populární a tráví u něj velké množství času – konkrétně necelá čtvrtina u něho stráví více než 11 hodin týdně, a necelých 14 % dokonce více než 16 hodin. Co se délky hraní týká, tak tu v 61 % omezují dětem rodiče. 16 % hráčů uvedlo, že si myslí, že jsou na hraní závislí. U každé hry se settkáváme s určitou formou agrese, nicméně pozitivním zjištěním je, že více než 41 % hráčů se nesetkalo s žádnou formou rizikové komunikace a proto můžeme považovat prostředí Minecraft za relativně bezpečné (Kopecký & Szotkowski, 2017a).

I potraviny se kupují kliknutím

Přístup k internetu už zdaleka není záležitostí pouze počítačů, ale běžné je jeho využívání také v tabletech a poslední dobou především v mobilních telefonech. Ty tak kromě vyhledávání informací, posílání e-mailů či užívání sociálních sítí slouží rovněž k nakupování. Zatímco v roce 2010 užívala internetové připojení v mobilu (přes placená data či wi-fi) pouhá 4 % osob starších 16 let, v roce 2013 to bylo 21 % a v roce 2018 již 58 %. V roce 2018 mělo v České republice 81 % domácností přístup k internetu, což je o 14 p. b. více než v roce 2013. V domácnostech s dětmi byl podíl těch s internetem 98%, v domácnostech bez dětí pouze 74%. V roce 2007 nakoupilo pomocí internetu 15 % osob starších 16 let, o pět let později již 31 % a v minulém roce nakoupilo na internetu 54 % sledované populace. Jednotlivci, kteří si něco objednali na internetu, nejvíce nakupovali oblečení, obuv a módní doplňky (53 %), kosmetiku a drogerii (27 %) a sportovní potřeby (20 %). Přes internet se běžně nakupují také služby, například vstupenky, letenky nebo rezervace ubytování. Rostoucí obliba nakupování prostřednictvím internetu má vliv také na celou oblast maloobchodu. Zvyšující se zájem o elektronické nakupování dokazuje i porovnání vývoje maloobchodních tržeb podniků, které prodávají zboží převážně prostřednictvím internetu či zásilkové služby, s vývojem celého odvětví maloobchodu. Zatímco odvětví maloobchodu jako celek bylo ovlivněno hospodářskou situací, což se projevilo v roce 2009 meziročním poklesem a následnou stagnací až do roku 2013, tržby internetových a zásilkových obchodů vykazovaly rostoucí tendenci nepřetržitě od počátku sledování, tj. od roku 2000. Tempo růstu internetového obchodu se především v posledních letech zrychluje. V důsledku rychlejšího tempa růstu tržeb internetových obchodů v porovnání s průměrným tempem celého maloobchodu roste i význam internetových a zásilkových obchodů na celkovém maloobchodě. V roce 2017 dosahoval objem tržeb z internetových prodejen (včetně zásilkových) přibližně 85 mld. Kč, což představovalo 7,8 % celkových maloobchodních tržeb. V roce 2013 se internetový prodej se svými 41 mld. Kč tržeb na celku podílel 4,4 %.

ICT Kompetence učitelů

Toto šetření je zacílené na učitele, kteří absolvovali kurzy pořádané akreditovanými školícími středisky SIPVZ. Šetření sleduje vliv informačních technologií a vzdělávání v moderní informační společnosti se zaměřením na pedagogické pracovníky a hodnotí realizované vzdělávací akce. Dokument se části snaží analyzovat problematiku ICT kompetencí učitelů v šíři kontextu, který problematiku kompetencí učitelů (ale samozřejmě i s odkazem na kompetence žáku) reflektuje do národních kurikul, reforem školských vzdělávacích soustav a zejm. modelu přístupu k osvojování a dalších rozvíjení ICT kompetencí učitelů. Informační společnost, jejíž dimenze prostupují všemi oblastmi lidského konání, má své konsekvence vyvolané signifikantními změnami a transformací společnosti i ve vzdělávání, a tudíž i v práci učitele. Jinými slovy, prostorem, ve kterém k reformám vzdělávaní dochází, je právě aktuálně prostředí informační společnosti.

Informační gramotnost

Cílem projektu bylo získat spolehlivá data, vymezit pojem `počítačová gramotnost` a změřit nikoli pouze penetraci technologií, ale skutečnou současnou úroveň schopnosti využívat informační a komunikační technologie (ICT) v České republice. Průzkum se zabýval mírou počítačové gramotnosti, oblastmi počítačové gramotnosti (co do ní vlastně spadá), způsobem, jak populace získává počítačové dovednosti, porovnání dle věku i z hlediska profesí. Za informačně gramotného jedince (podle tohoto průzkumu) lze považovat toho, kdo je schopen vyhledat a zpracovat informace za použití obvyklého počítačového vybavení a je dále schopen orientovat se v různých oblastech práce s počítačem a efektivně jej využívat. Sledoval se i tzv. potenciál počítačové gramotnosti (lidé dobří pouze v jedné oblasti ale celkově nedosáhli počítačové gramotnosti).

Informační gramotnost VŠ studentů

Projekt pilotního průzkumu byl připraven a realizován s podporou Asociace knihoven vysokých škol v ČR v letech 2004 a 2005. Autory a realizátory průzkumu byli členové komise IVIG, knihovníci vysokoškolských knihoven a sociolog. Průzkum byl proveden celkem v knihovnách 8 vysokých škol. Záměrem projektu bylo zjištění stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů, mezer, podmínek a příležitostí ke změně v informačním vzdělávání. Úspěšnost dosáhla 55%. Byly specifikovány požadavky a motivace studentů v oblasti práce s IT. Zajímavosti: úroveň IG ovlivňuje:  délka studia  absolvování kurzu IG  frekvence využívání knihovny  úroveň ICT zvyšuje úroveň ostatních složek IG  subjektivní hodnocení důležitosti IG  JG souvisí s DG a LG  obor ovlivňuje NG Další informace získáte v externím odkazu.

Informační společnost v číslech

V českých domácnostech klesá kvůli masově rozšířenému užívání mobilních telefonů počet „bytových“ pevných linek. Zatímco v roce 2000 jich v ČR byly ještě téměř 3 mil., o 17 let později – v roce 2017 – čítal jejich počet jen 350 tis. Na konci března vydal ČSÚ svou pravidelnou publikaci Informační společnost v číslech 2019. Prostřednictvím oficiálních statistických dat mapuje využívání informačních a komunikačních technologií v Česku a v dalších zemích Evropské unie. Nejnovější data se týkají především využití interne tu ze strany občanů, podniků, ve veřejné správě či v oblasti vzdělávání nebo zdravotnictví. Dále je věnován prostor statistikám o telekomunikační a internetové infrastruktuře. Každá kapitola obsahuje metodologický úvod s informacemi o zdrojích dat a s vysvětlivkami pojmů. Kromě podrobných dat za Českou republiku je u většiny ukazatelů k dispozici odpovídající mezinárodní srovnání.

Informační společnost v číslech – 2020

Souhrnná publikace: „Informační společnost v číslech“ se snaží přinést čtenářům v přehledné formě základní informace o rozvoji informační a digitální společnosti v České republice a v zemích EU prostřednictvím nejnovějších oficiálních statistických čísel o rozšíření a způsobu používání internetu a dalších informačních a komunikačních technologií (ICT) v jednotlivých oblastech společnosti. Publikace je rozdělena do následujících sedmi kapitol: A. Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o vývoji počtu účastníků ze strany občanů a právnických osob v pevné a mobilní síti v rámci poskytované hlasové (telefonní) a datové (internetové) služby. B. V kapitole Domácnosti a ICT jsou uvedeny informace o přístupu domácností k počítači a internetu v členění podle typu sledovaných domácností. C. Kapitola Osoby a ICT uvádí informace o uživatelích mobilního telefonu a internetu v dospělé populaci podle jejich pohlaví, věku či dosaženého vzdělání. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o vybraných činnostech prováděných na internetu v oblasti komunikace, vyhledávání informací či zábavy. Podrobněji jsou zde uvedeny informace o internetovém bankovnictví a online nakupování. D. Kapitola Podniky a ICT přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání internetu, webových stránek, sociálních sítí a dalších informačních systémů podniky a jejich zaměstnanci. Tyto informace jsou doplněny o podrobné údaje o elektronickém obchodování a nově i o způsobu zabezpečení ICT v podnicích. E. Kapitola Veřejná správa a ICT informuje o vybraných službách eGovermentu jako je CzechPoint nebo datové schránky. Do kapitoly jsou zařazeny i údaje o elektronických daňových přiznáních pro Finanční zprávu či elektronických podání pro ČSSZ. Tyto informace jsou doplněny údaji o způsobu využití internetu ze strany občanů při jednání s úřady či jinými institucemi veřejné správy. F. Kapitola Vzdělávání a digitální dovednosti obsahuje kromě údajů o dostupnosti počítačů žákům na různých typech škol nově i informace o přístupu patnáctiletých žáků k vybraným ICT doma a ve škole. Dále jsou zde uvedeny informace o používání internetu studenty staršími 16 let a o vybraných počítačových dovednostech osob starších 16 let. G. Kapitola ICT ve zdravotnictví uvádí informace o vybavenosti ordinací lékařů informačními technologiemi a přehled nabízených on-line služeb na jejich webových stránkách. Nechybí ani informace o vyhledávání informací o zdraví na internetu ze strany občanů. Údaje jsou členěny dle různých kritérií, jako je například typ sledovaných domácností, podniků nebo ordinací lékaře. V případě osob starších 16 let se pak čtenář například dozví, jak závisí využívání internetu na pohlaví, věku či vzdělání sledovaných osob. Kromě podrobných dat za ČR, každá kapitola obsahuje metodický úvod a u většiny ukazatelů i mezinárodní srovnání za země EU.

Informační společnost v číslech 2014-2016

Jedná se o aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“ Českého statistického úřadu. Brožurka je koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla oficiální statistické údaje o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Jednotlivé kapitoly se zabývají těmito tématy: Kapitola A: ICT infrastruktura Pevná telefonní síť, Mobilní telefonní síť, Internetová síť, Národní domény Kapitola B: Domácnosti Pevná telefonní linka v domácnostech, Počet mobilních telefonů v domácnostech, Domácnosti s osobním počítačem, Domácnosti s připojením k internetu Kapitola C: Jednotlivci Přístup jednotlivců k internetu, Používání sociálních sítí, Telefonování přes internet, Čtení zpráv na internetu, Používání internetu v oblasti cestování, Používání internetu v oblasti zábavy, Používání internetových úložišť, Používání internetového bankovnictví, Nakupování přes internet, Ochrana osobních údajů na internetu Kapitola D: Podniky Firemní počítačové sítě, Podniky s připojením k internetu, Firemní webové stránky a jejich využití, Používání sociálních médií, Využití cloud computingu, Big Data a jejich analýza, Používání internetové reklamy, Zaměstnanci používající v práci vybrané ICT, Elektronické obchodování podniků Kapitola E: Veřejná správa Czech Point a jeho využití, Elektronická přiznání pro finanční správu, Použití internetu jednotlivci při jednání s úřady, Využití úplného elektronického podání podniky, Datové schránky a jejich využití ze strany podniků, Kapitola F: Vzdělávání Vzdělávání a digitální dovednosti, Vybavenost škol ICT, Patnáctiletí žáci s přístupem k ICT, Použití internetu studenty, Počítačové dovednosti jednotlivců, Studenti ICT oborů, Specialisté v oblasti ICT Kapitola G: Zdravotnictví Zdravotnictví Ordinace lékaře s vybranými IT, On-line služby na webových stránkách ordinací lékaře, Zdravotnická dokumentace v elektronické podobě, Použití internetu jednotlivci v oblasti zdraví.

Informační vzdělávání zaměstnanců VŠ

Hlavním cílem dotazníkového průzkumu bylo zmapování situace v oblasti vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven v České republice. Průzkum byl uskutečněn v letech 2006, 2008 a 2010. Obdobné průzkumy, rozsahem však výrazně menší, proběhly i v období před rokem 2006, ale poté byl dotazník podstatně změněn, a proto výsledky z následujících let nejsou s těmi staršími porovnatelné. Z výsledků je zřejmé, že většina vysokých škol stále nezařadila rozvoj informační gramotnosti svých studentů a zaměstnanců do dlouhodobých plánů. V roce 2010 byla jen u 40 % ze zúčastněných vysokých škol problematika informačního vzdělávání jejich součástí. Z výzkumu vyplynuly i metody dalšího směřování v oblasti používání IT zaměstnanci.

Internet – fenoménem dnešní doby

Cílem výzkumu bylo odpovědět na základní otázky o připojení a využívání Internetu českou populací. Zde je seznam témat, kterými se průzkum zabýval: Jak často využíváme internet? 4 z 5 osob využívají Internet několikrát měsíčně. Jak využívají internet lidé nad 70 let? Se zvyšujícím věkem rychle klesá využívání Internetu. Odkud se připojujeme k síti? Z domu 80% lidí, rychle roste u mladších generací připojení prostřednictvím mobilních zařízení a sítí. Jak jsme na tom s domácím připojením? Lépe jsou na tom vícečlenné domácnosti se středními a vyššími příjmy.

Internet používáme už 27 let

Naše republika byla 13. února roku 1992 třicátou devátou zemí, která se oficiálně připojila k celosvětové počítačové síti – internetu. Ten zpočátku sloužil jen akademickým účelům, avšak již v průběhu roku 1992 byl rozveden do všech nejvýznamnějších pracovišť vysokých škol v republice. I když se tehdejší rychlost a objem přenesených dat nedají s dnešními parametry vůbec porovnávat, přesto se jednalo o technologickou revoluci, která navždy změnila svět. Ke komerčnímu provozu internetu pak docházelo postupně, a to přibližně od roku 1995. Internet nevlastní, neprovozuje ani neorganizuje žádný konkrétní orgán. Jedná se pouze o mezinárodně propojenou síť počítačů. Na provozu internetu se podílí velké množství organizací, zejména poskytovatelé služeb a telekomunikační společnosti. V roce 1996 vznikl internetový portál Seznam.cz, nejznámější český vyhledávací server. Ten sehrál pro běžné uživatele, domácnosti i firmy velmi významnou roli. V době jeho vzniku se jednalo o katalog (seznam – odtud jeho název) existujících internetových stránek. Byla to první služba, která uceleně shromažďovala veškerý obsah českého internetu. Postupně začal nabízet další služby (e-mail, Novinky aj.) v podobě, v jaké je známe i dnes. Česká republika je v tomto směru raritou – jsme jedna z mála zemí, kde existuje silný národní vyhledávač, který byl dlouhé roky schopen konkurovat americkému Googlu, a velká část lidí v něm raději vyhledává dodnes.

Internet se stal v Česku standardním zdrojem zdravotních informací

Počet osob, které v Česku používají internet k vyhledávání informací o zdraví, od příznaků nemocí po rady ohledně zdravého životního stylu, stále roste. V roce 2019 se o zdravotní informace online zajímala více než polovina Čechů starších 16 let. Lidé také na internetu stále častěji nakupují léky nebo se obracejí na online lékařské poradny, kde své potíže konzultují s odborníky. Vyplývá to z nejnovějších výsledků výběrového šetření Českého statistického úřadu o využívání informačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci.

Internet usnadňuje Čechům cestování

Stránky věnované cestování patří na světovém internetu k nejnavštěvovanějším. Internet totiž poskytuje nejlepší zdroje informací a slouží zároveň jako nejrychlejší způsob vyřízení cestovních náležitostí. Češi nakupují stále častěji jízdenky, letenky i ubytování on-line. Zvyšující se počet turistů po celém světě souvisí vedle rostoucích příjmů také s rozšiřujícími se možnostmi, jak se do cílových destinací dostat. Na dovolenou sjednanou přes internet jezdí především lidé ve věku 25 až 34 let. Jízdenky nakupují on-line hlavně mladí do 24 let. Také ubytování se běžně bookuje on-line. V roce 2019 si prostřednictvím internetu objednalo nocleh 25 % Čechů od věku 16 let. Nejčastěji přes zprostředkující stránky, jako jsou Booking.com či Trivago. Pouze šest procent osob uvedlo, že i když internet používají, volí raději klasickou offline cestu, tedy například telefonicky nebo na pobočce cestovní kanceláře. Zatímco dnes nakupuje ubytování přes internet čtvrtina lidí, před deseti lety to bylo deset­krát méně (2,4 %). Tomu, že zajištění ubytování se přesouvá na internet, nahrává fakt, že přibývá lidí, kteří internet používají. Za posledních deset let vzrostl podíl uživatelů internetu v České republice z 56 % na 81 % (podíl z osob od věku 16 let), což v absolutním měřítku znamenalo nárůst o 1,6 milionu na současných 7,1 milionu uživatelů.

Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice

V této analýze je použito rozdělení na následující vzdělaností skupiny: ZŠ (ISCED 0,1 a 2), SŠ (ISCED 3 a 4), VŠ (ISCED 5,6,7 a 8). Každodenní i občasný kontakt s informačními technologiemi v pracovním i mimopracovním životě vytváří tlak na osvojování počítačových dovedností a zvládání jednodušších či složitých situací při práci s osobními počítači, tablety či jinými zařízeními. Práce s počítačem či internetem dávno nepatří do světa vysoce vzdělaných a nadšených jedinců, ale stává se rutinní součástí každodenního života většiny z nás. Na digitální gramotnost občanů jsou proto zacíleny mnohé národní i nadnárodní politiky, čímž vyvstává i potřeba jejich statistického zjišťování. Pro sledování počítačových dovedností jednotlivců v České republice je zdrojem Výběrové šetření využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT). Pro sledování počítačových dovedností jednotlivců v ostatních zemích (především v zemích EU) je zdrojem databáze Eurostatu.

Jaké jsou internetové děti

Výzkum na téma Návyky a dovednosti nejmladších uživatelů internetu a vliv školní výuky byl prováděn v roce 2014 a 2015 společností Seznam.cz. Jednalo se o druhý výzkum (první proběhl v roce 2013). Z výzkumu vyplývá, že studenti mají největší přístup na internet v počítačových učebnách (97 %) oproti roku 2013 se však toto číslo snížilo o 3%. Z toho neomezený přístup mají pouze ve 20 %. Naopak však narostlo možnost využít počítač v běžných učebnách, a to o dvě procenta (2013 – 45 %, 2014 – 47 %). Děti mají nejčastěji povinnou výuku informatiky v 5. třídě (94%), následně pak ve třídě 6. (85 %) a 7. (60 %). Na prvním stupni se pak žáci učí úkony jako: práce s internetem a s tím související bezpečnosti na internetu, popis počítače (hardware a software), práci s e-mailem, vyhledávání, základům MS Office. S využíváním e-mailu děti začínají mezi 4. a 6. třídou. Posílání mailů až do 6. třídy zvládá samostatně více dětí než založení schránky. Konkrétně ve čtvrté třídě umí posílat e-maily 49 % dětí, v šesté 82 %. Rozdíl u založení účtu je ještě výraznější (35 % resp. 74 %). Na druhém stupni se pak učí komplexnějším úlohám (práce s MS Office balíčkem, tvorba webových stránek a podobně). Pokud učitelé probírají se žáky téma bezpečnosti na internetu, využívají k tomu zdroje: internet obecně (24 %), Seznam se bezpečně (24 %) a vlastní zkušenosti a prezentace (17 %), dále pak do 10 % bezpecnyinternet.cz, safeinternet.cz, učebnice a do 5% brožury, letáky, e-bezpeci.cz, podklady ze školení, knihy, bezpecne-online.cz, materiály Policie ČR, Desatero bezpečného internet a In-generation. Od roku 2013 radikálně narostlo využívání mobilního telefonu k surfování na internetu než na počítači (2013 – 50 %, 2015 – 78 %), podobně tak na tabletu (2013 – 27 %, 2015 – 62 %), zatímco logicky jde využívání počítače do ústupu (2013 – 78 %, 2015 – 70 %). Tři čtvrtiny dětí na druhém stupni mají na vlastním mobilu možnost přístupu na internet, v posledním ročníku základní školy je to už 84 % dětí. Tablet má v rámci mobilních zařízení výjimku. Pracují s ním zejména menší děti, které ještě nemají vlastní počítač. Děti se na internetu pohybují s důvěrou ve vlastní schopnosti. Důležitými pomocníky pro ně zůstávají rodiče a učitelé. Ve 4. a 5. třídě mají největší důvěru k rodičům a v 6., 7. a 8. třídě pak největší důvěru v samy sebe. Škola zůstává důležitým zdrojem informací. Stejně jako před dvěma lety platí, že děti nejvíce čerpají z výuky IT v prvních letech. Často ale nejde o práci s internetem, protože děti v době první výuky informatiky už internet používají a mívají své oblíbené stránky. Úkony na internetu: Přehrávání videí je jednou ze základních aktivit na internetu pro 96 % dětí. Muziku na internetu poslouchá 95 % dětí, přičemž obliba hudby s věkem stoupá. Hry jsou jedinou internetovou aktivitou mezi zjišťovanými, jejíž obliba s věkem klesá. On-line hry hraje 84 % dětí. Profil na některé ze sociálních sítí má 81 % dětí. K největšímu nárůstu dochází při přechodu na druhý stupeň základní školy. Nejpopulárnější z nich je pak Facebook. Děti nejsou příliš poučeny o nebezpečích sociálních sítí. Jsou varovány maximálně před rizikem falešných identit a schůzek s cizími lidmi. Jiné projevy kyberšikany děti vesměs neznají a Facebooku se rozhodně neobávají (Lálová, 2015).

Junioři a internet

Ve využívání technologií jak z hlediska věku respondentů, tak i z územního pohledu jsou v krajích České republiky značné rozdíly. V roce 2015 v ČR využívaly internet tři čtvrtiny osob šestnáctiletých a starších, mezi juniory ve věku 16 až 29 let byl tento podíl více než 96% s maximem ve Středočeském kraji a minimem v Ústeckém kraji. Šedesát procent uživatelů internetu v juniorském věku tráví na webu pro soukromé účely více než 10 hodin týdně při maximální hodnotě v Královéhradeckém kraji a nejnižší hodnotě v Kraji Vysočina.

Klíčové schopnosti pro celoživotní učení

Doporučení evropského parlamentu a rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, které zahrnuje i schopnost práce s digitálními technologiemi. Obsahuje přehled doporučení s ohledem na celoživotní vzdělávání a jeho příloha stanovuje klíčové schopnosti. Referenční rámec zahrnuje osm klíčových schopností: 1. komunikace v mateřském jazyce 2. komunikace v cizích jazycích 3. matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií 4. schopnost práce s digitálními technologiemi 5. schopnost učit se 6. sociální a občanské schopnosti 7. smysl pro iniciativu a podnikavost 8. kulturní povědomí a vyjádření.

Koronavirus přinesl rekordní tržby a nové příležitosti e-shopům

České e-shopy dosáhly v dubnu meziročního růstu přes 40 %, což je historicky nejlepší výsledek. Vůbec nejúspěšnější byli prodejci potravin, elektroniky či drogistického zboží, kteří oproti roku 2019 zaznamenali navýšení tržeb v řádech stovek procent. S odkazem na údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem to uvedl ekonomický portál roklen24.cz. Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která sleduje vývoj na českém on-line trhu v posledních dvaceti letech, očekává letos jeden z největších meziročních skoků v celkové výši dosažených obratů.

Lidé si vydělávají on-line prací stále častěji

Způsoby řízení práce, hledání zaměstnanců i jejich hodnocení, které se vyvinuly na on-line platformách, se postupně přenášejí i do ostatních zaměstnání. Celý trh práce přechází na rychlejší, avšak hůře regulovatelné procesy, což přináší jak mnohé příležitosti, tak značná ohrožení. Z pohledu statistiky je stále obtížnější zachytit okrajové způsoby práce, ale i rozlišit pracovní dobu od odpočinku. Rozvoj digitálních technologií ovlivňuje náš soukromý i rodinný život a rovněž ten pracovní. Stále větší část komunikace nejen s klienty, ale i s kolegy, často též s přímými nadřízenými, probíhá on-line. Stejně tak je sledována pracovní doba, probíhají tak porady a školení, zaznamenaná spokojenost zákazníků (rating) je využívána pro ohodnocení pracovníků, včetně toho finančního. Málo zmapovaná a potenciálně přelomová je v tomto trendu oblast zaměstnávání prostřednictvím on-line platforem, kde dokonce veškerý styk mezi pracovníkem, poskytovatelem práce a klientem probíhá pouze na síti a často se fyzicky vůbec nepotkají.

Mediální gramotnost – nový rozměr vzdělávání

Studie se zabývá problematikou dalšího vzdělávání a význam médií pro další vzdělávání. Předpokládá se, že v informační společnosti význam médií a e-learningu do značné míry spolurozhoduje o dynamice a úrovni znalostí společnosti. I když masová media, mediální komunikace a mediální gramotnost jsou velmi častými náměty odborných, politických i žurnalistických úvah, je v českém prostředí doposud jen velmi málo publikaci, které by se snažily toto důležité téma uchopit a podrobněji zpracovat. Téma mediální gramotnosti a mediální výchovy se přitom stává stále běžnější součástí našich životů – proniklo dokonce již i do obsahu všeobecného vzdělávaní jako jedno z průřezových témat.

Mezinárodní šetření ICILS 2013

Mezinárodní šetření ICILS (International Computer and Information Literacy Study) si klade za cíl zmapovat rozdíly v dosažené úrovni počítačové a informační gramotnosti nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci těchto zemí (např. mezi jednotlivými kraji, druhy škol, mezi chlapci a dívkami). Důležitá je dále snaha vysvětlit získané výsledky s ohledem na dostupné vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a využívání těchto technologií ve výuce. Sledováno je technologické zázemí škol, zkušenosti a vzdělávání pedagogů v oblasti ICT či třeba podpora zavádění ICT do výuky ze strany vedení školy. Pro žáky byly připraveny dva třicetiminutové testové moduly s úlohami zasazenými do simulovaného počítačového prostředí. Kromě toho žáci odpovídali na otázky žákovského dotazníku. Testové moduly ověřovaly znalosti a dovednosti žáků v nejrůznějších oblastech: vyhledávání informací, sdílení informací, práce s dokumenty a editory (text, tabulka, obrázek, prezentace) nebo třeba bezpečnostní aspekty práce v internetovém prostředí.

Mezinárodní výzkum dospělých – PIAAC 2013

Mezinárodní výzkum dospělých – PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) je zaměřen na hodnocení úrovně základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělých ve věku 16 –65 let a mapuje rovněž využití těchto dovedností v každodenním osobním i pracovním životě. U respondentů byly zjišťovány matematické (numerické) a čtenářské dovednosti a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií. Jedna z oblastí testování se týkala dovedností řešit problémy v prostředí informačních technologií, což zahrnovalo práci s běžnými počítačovými aplikacemi, jako je elektronická pošta, vyhledávače, kalkulátory či programy na zpracování textu. V této oblasti byla hodnocena dovednost získávat, vyhodnocovat a zpracovávat informace, přičemž pozornost byla věnována jak kognitivním dovednostem, tak zběhlosti v práci v počítačovém prostředí.

Mladí přestávají pít, kouřit a fetovat, ale jsou víc na internetu

Aktuální výsledky studií zaměřených na užívání návykových látek mezi školní mládeží v ČR ukazují výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu ve školní populaci, a to včetně pravidelného a rizikového užívání, a také pokles míry zkušeností s nelegálními drogami. Je pravděpodobné, že vliv na míru zkušeností s návykovými látkami mají mimo jiné změny v trávení volného času mládeže, ke kterým dochází v posledních letech, a to zejména v souvislosti s rozvojem internetu, hraním digitálních her a trávením času na sociálních sítích. Užívání návykových látek v období dospívání s sebou přináší řadu rizik v oblasti zdraví i sociálního vývoje jednotlivce a současně zvyšuje rizika výskytu negativních zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti. Rozsah užívání návykových látek u dospívajících se sleduje prostřednictvím dotazníkových studií. Nejvýznamnější z nich je Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která poskytuje srovnatelné údaje o rozsahu kouření, konzumace alkoholu a užívání nelegálních drog mezi 16letými studenty již od roku 1995. Studie se provádí v 35 zemích v rámci celé Evropy. V ČR ji koordinuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Studie je zaměřena na žáky 9. ročníků základních škol a studenty 1. ročníků všech typů středních škol. Reprezentativní vzorek v roce 2015 tvořilo 2738 studentů. Vzhledem k tomu, že studie přinesla poměrně překvapivé výsledky, byla na jaře roku 2016 (tedy přibližně rok po sběrné fázi studie ESPAD 2015) rea­lizována tzv. validizační studie s cílem ověřit zjištěné výsledky.

Moderní technologie ve výuce I

O moderních technologiích a jejich zavádění do výuky už toho bylo napsáno hodně. Tento termín se v poslední době stal mantrou opakovanou v mnoha souvislostech, ty edukační nevyjímaje. Často se mluví o potřebě vzdělávat žáky pomocí moderních technologií. O přípravě budoucích pedagogů na vysokých školách k práci s těmito zařízeními. O dalším vzdělávání učitelů, pro které jsou IC technologie často velkou neznámou. A mnoho lidí proto možná napadne, že k tomu už bylo řečeno a napsáno snad vše. I tak si dovolím znovu otevřít toto téma a uvést některá zajímavá data z národního i mezinárodního průzkumu, který se moderními technologiemi zabýval. Budu se tedy zabývat informačními a komunikačními technologiemi (ICT), které jsou anebo by měly být využívány v procesu vzdělávání.

Na sociálních sítích je už každý druhý

Zatímco před deseti lety využívalo v Česku sociální sítě pouze 5 % osob, v současnosti je tento podíl desetkrát větší. Na některé z nich je přihlášen každý druhý Čech starší 16 let. Firmy tak mají k dispozici nástroj, jak snadno získat názory na své produkty, případně najít nové zaměstnance. S rostoucím počtem uživatelů sociálních sítí se zvyšuje i nabídka služeb, které jsou na nich prezentovány. Desetina uživatelů je využívá jako bazar, nabízí zde oblečení a věci do domácnosti, jiní si přes ně sjednávají spolujízdy, případně nabízejí k pronájmu nemovitosti.

Národní výzkum kyberšikany učitelů

Výzkum si klade za cíl zmapovat stav kyberšikany učitelů v České republice. Výzkumu se zúčastnilo 5 136 respondentů (79 % žen a 21 % mužů) ze všech krajů České republiky. Více než 60 % respondentů bylo ze základní školy, 37 % ze středních škol a zbytek z mateřských, vyšších odborných a vysokých škol. Výzkum odhalil, že se učitelé setkávají s útoky ze strany žáků, ale v naprosté většině případů se nejedná o vážné formy kybernetické agrese (s nimi má zkušenost v průměru 5 % učitelů). Co se pachatelů týká, jsou jimi nejčastěji žáci (40 %) a rodiče (8 %), nicméně pachatele se často nepodaří odhalit. O kyberšikaně nejčastěji vědí kolegové (32 % případů), méně pak vedení školy (15 % případů). Jakým způsobem proti kyberšikaně bojovat? Mezi nejčastější strategie patří blokace či vymazání závadného obsahu, archivace důkazů či snaha odhalit identitu pachatele (Kopecký & Szotkowski, 2016).

Nebezpečí internetové komunikace IV

V roce 2013 proběhl již čtvrtý celorepublikový výzkum na toto téma (zbylé proběhly v předchozích třech letech). Zúčastnilo se ho 21 372 respondentů ve věku od 11-17 let (z toho bylo 55 % dívek a 45 % chlapců). Výzkum je velmi obsáhlý a zaměřený na širokou problematiku, proto zde přinášíme pouze zajímavé výsledky. Detailní výsledky jsou k dispozici na internetových stránkách projektu. Více než polovina dětí se setkala s nějakou formou kyberšikany, přičemž nejčastěji šlo o verbální útoky a nabourání se do soukromého účtu. Rovněž více než polovina dětí komunikuje na internetu s neznámými lidmi, což se dá očekávat vzhledem k tomu, že se žáci chtějí na internetu s někým seznámit. Nicméně výsledek, že více než 49 % dětí by šlo na osobní schůzku s neznámou osobou, je velmi neuspokojivý (Szotkowski, Kopecký & Krejčí, 2013).

Největší digitální propast je na Vysočině

Zatímco ve skupině mladých do 25 let jsou on-line téměř všichni (97 %), podíl seniorů nad 65 let, kteří užívají internet alespoň jednou týdně, je zatím 27 %. Rozdíly v používání internetu mezi mladými a staršími osobami nejsou ve všech regionech stejné, liší se napříč Českou republikou. Nejvíce lidí, kteří používají internet jednou týdně nebo i častěji, žije v Praze (81 %). Mezi osobami ve věku 16–54 let je on-line dokonce 98 %. Praha je tedy jediným regionem, ve kterém pouze dvě procenta osob v tomto věku internet pravidelně nepoužívají. Z obyvatel Prahy starších 55 let používá internet více než polovina (55 %). Ve srovnání s ostatními regiony jsou starší Pražané digitálně aktivnější než jejich vrstevníci z ostatních částí republiky a oproti svým mladším spoluobčanům se liší v používání internetu relativně nejméně, rozdíl činí „pouhé“ 43 procentní body (p. b.).

OMG Research – Fenomén šedesátníků

Výzkum věkové skupiny 55-69 let, který v roce 2016 realizoval OMG Research společně s Media Club. V první části byl na výzkumném vzorku 650 respondentů proveden kvantitativní výzkum, dle kterého byly respondenti segmentováni do 6 skupin dle životního stylu, nákupního chování, vztahu k technologiím a mediálního chování. Vzniklé skupiny byly následující: kverulant (15 %), prima kluk (13 %), matador (32 %), luxusní babička (11 %), lovkyně slev (17 %) a čiperka (12 %). Ve druhé části výzkumu byl s jedním vybraným zástupcem z každé skupiny proveden etnografický hloubkový rozhovor. Výstupem projektu je také dokument s názvem „Fenomén šedesátníků – ať nám chutná život“. Obecně populace lidí ve věku 55-69 let zahrnuje v ČR 20 % obyvatel (2 102 000), z nichž je 38 % ekonomicky aktivních (809 000). K tématu rešerše je nejdůležitější část o vztahu respondentů v technologiím, kdy byly zjištěny zajímavé poznatky. V porovnání s výzkumem z roku 2011 můžeme obecně konstatovat, že z hlediska používání internetu a vztahu k digitálním technologiím zaznamenali šedesátníci výrazný posun dopředu. Internetové připojení je pro šedesátníky v současnosti standardem – vlastní ho 80 % respondentů. Co se používání týká, tak 7 z 10 respondentů ho využívá denně, a to především prostřednictvím PC. Internet v mobilu či tabletu využívá méně než polovina z nich. Na internetu nejčastěji šedesátníci využívají email, nakupují a vyhledávají si informace o produktech. Na sociálních sítích je jich pak aktivní více než třetina (Mediaguru, online, 2016). Co se týká vlastnictví technologií, tak 4 z 10 respondentů vlastní smartphone, 12 % pak elektronickou čtečku knih. Novou televizi (ne starší než 5 let) má třetina domácností, smart TV pak 6 %. Zajímavým výsledek je, že 40 % respondentů by se rádo naučilo pracovat s novými technologiemi (Fenomén šedesátníků, online).

On-line hlavně oblečení

V roce 2018 nakupoval na internetu každý druhý Čech starší 16 let, nejvíce oblečení či obuv. Během tří měsíců utratil v e-shopech za zboží většinou 2 500 až 10 000 Kč. Oproti ostatním Evropanům ale na síti nakupoval méně často. Podíl osob, které nakupují v e-shopech, se rok od roku zvětšuje. V roce 2018 nakupovalo na internetu 54 % obyvatel ČR, tj. 4,7 mil. osob. Přitom ještě před deseti lety tak kupovala zboží pouze pětina Čechů. V roce 2005 to bylo pouhých 5 %. V roce 2017 prodávala zboží nebo služby elektronickou cestou již každá čtvrtá firma v ČR. Před deseti lety to bylo dvakrát méně. Na rozdíl od jiných internetových aktivit, například hraní her či sledování videí, ve kterých jsou nejaktivnější nejmladší uživatelé, nakupování on-line využívají hlavně lidé ve věku 25–34 let. V posledním roce takto nakoupilo 81 % z nich. Nikdy nic přes internet nekoupilo 7 % osob v tomto věku. Nejčastěji takto nakupují lidé s vysokoškolským vzděláním (76 %) a ženy s malými dětmi (83 %), nejméně pak senioři (16 %). Nejvíce kupovanými produkty přes internet jsou oblečení či obuv a módní doplňky. V roce 2018 si je on-line pořídilo 29 % osob ve věku 16 nebo více let, tj. každý druhý z nakupujících na internetu. On-line se prodávaly kosmetika a drogerie, kterou si objednalo 15 % osob, 11 % osob si zase nakoupilo sportovní potřeby. Stále větší počet lidí nakupuje na internetu potraviny. Od roku 2010, kdy byl tento podíl téměř nulový (necelé 1 %), vzrostl na 7 %. Zvyšuje se také on-line prodej zboží každodenní spotřeby, léků či vitamínů.

Online komunikace Evropanů s úřady roste

V roce 2019 získalo informace prostřednictvím internetových stránek veřejných orgánů 44 % občanů Evropské unie. To bylo podstatně více než 33 % v roce 2008. Online komunikace s úřady bylo nejrozšířenější u věkové skupiny 25-34letých. V minulém roce tak podle výsledků průzkumu Eurostatu učinilo 56 % osob v této věkové kategorii. Za nimi následovali s 53 % lidé ve věku 35-44 let. Mezi staršími občany byla tendence využívat internetové stránky úřadů výrazně nižší, přesto ale tuto možnost zvolila téměř čtvrtina (23 %) osob ve věku 65–74 let.

Ordinaci bez počítače už skoro nikde nenajdete

Jen necelá čtyři procenta českých lékařů nemají ve své samostatné ordinaci k dispozici počítač. Stejně jako v předcházejících letech nabízeli on-line služby nejčastěji gynekologové. Největší rezervy ve využívání informačních technologií mají zubaři. Elektronizace zdravotní péče je logickým důsledkem proniknutí informačních technologií do většiny oborů lidské činnosti a medicínská informatika jde tomuto nezvratnému trendu vstříc. V roce 2016 měla počítač ve své ordinaci již drtivá většina českých lékařů (96 %) a 92 % z nich bylo zároveň připojeno k internetu. Doposud lékaři počítač potřebovali především pro komunikaci se zdravotními pojišťovnami, jinými zdravotnickými zařízeními nebo k vyhledávání medicínských informací na internetu. Od 1. ledna 2018 však všem lékařům, kteří předepisují léky, vznikla povinnost předepisovat recepty v elektronické podobě, tzv. eRecepty.

Pandemie změnila využívání informačních technologií

Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech používá v Česku internet 81 % dospělých osob. Z mladších ročníků a z ročníků ve středním věku jsou na internetu už téměř všichni – mezi studenty je to již 100 % a z pracujících 96 %. Ale z řad seniorů se připojují na síť pouze 4 osoby z 10. Tím se vysvětluje populační průměr 81 %. Podíl uživatelů internetu se za poslední tři roky v podstatě nezměnil. Příčinou je, mimo jiné, i stárnoucí populace. Meziročně však narostl počet uživatelů, kteří se na internet připojují každý den. V roce 2019 jich v dospělé populaci bylo 70 %, a o rok později to je už 73 %.

Pětina českých firem se v roce 2018 setkala s bezpečnostním incidentem

S tím, jak se ve firemním prostředí mohutně rozšiřují informační a komunikační technologie, vzrůstá i riziko jejich napadení a zneužití získaných informací. Již více než 80 procent tuzemských firem se proto útokům brání například aktualizacemi programového vybavení, používáním silného hesla do počítače a sítě nebo zálohováním firemních dat na samostatné nebo externí úložiště. Využívání informačních a komunikačních technologií je v dnešní době pro většinu z nás samozřejmostí. Nejinak je tomu i v českém podnikatelském sektoru. Každoroční výběrové šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání internetu, webových stránek a dalších informačních systémů českými podniky a jejich zaměstnanci. Internet je dnes pro podniky velmi užitečná a prakticky nezbytná technologie. V roce 2019 neměla připojení k internetu v průměru jen 3 procenta podniků. V posledních letech navíc dochází v Česku k významnému rozvoji technologií používaných firmami pro připojení k internetu. V roce 2019 využívalo 83 % firem zařízení umožňující mobilní připojení prostřednictvím datových sítí a rok od roku stoupá také obliba nejrychlejšího, optického připojení. Webové stránky, na kterých firmy představují nejen samy sebe a své produkty, ale v mnoha případech přes ně i tyto produkty prodávají, mělo v roce 2019 více než 80 % ekonomických subjektů. Svůj boom aktuálně zažívá využívání sociálních sítí, na kterých měla založený vlastní účet bezmála polovina subjektů v ČR.

PISA 2012

Dotazník o využívání ICT byl zařazen do pravidelného šetření PISA 2012. Cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly ve využívání ICT mezi žáky, kteří navštěvují méně úspěšné a naopak velmi úspěšné školy. Úspěšnost škol je hodnocena na základě výsledků základní části PISA 2012 zaměřené na matematiku. Dotazník je zaměřen na typy využívaných zařízení, využívání ICT mimo školu a ve škole.

Počítač a internet v českých domácnostech (1989-2016)

Jedná se o část výstupu Českého statistického úřadu Česká republika od roku 1989 v číslech z roku 2016, který obsahuje časové řady informující o vybavenost vlastním domácností počítačem a připojení k internet. Statistika se zabývá i porovnáním domácností bezdětných a se závislými dětmi.

Počítačová gramotnost zaměstnanců vybrané společnosti

Pro testování počítačové gramotnosti bylo v tomto šetření zvoleno dvoustupňové ověření. V první fázi byli zaměstnanci úřadu dotazováni na jednotlivé dovednosti při úpravě textového dokumentu. Podmínky pro testování každého z respondentů byly homogenní. Tak aby bylo dosaženo co největšího podílu odpovídajících vůči celku, bylo nutné zajistit plnou anonymitu a tím i následnou nepostižitelnost zaměstnanců při vyhodnocování. Hlavním cílem této práce je analyzovat úroveň počítačové gramotnosti zaměstnanců Úřadu městské časti Praha 7, s cílem porovnat deklarovanou úroveň se zjištěnou a navrhnout změny či opatřeni k jejímu dalšímu rozvoji. Toto téma je blízké každému občanu, který přichází s tímto úřadem často do styku a je tedy jeho zájmem přispět ke zlepšení pracovních podmínek jeho zaměstnanců, stejně jako zefektivněni služeb a tím i zvýšeni komfortu pro jeho sousedy, ostatní občany městské časti Praha 7. Pro zpracování této práce byly užity analyticko-syntetické metody na primárních a sekundárních pramenech, avšak hlavním přínosem je vlastní empiricky výzkum na vzorku zaměstnanců Úřadu městské části Praha 7.

Posílat tablety do škol je jako nosit dříví do lesa

V Česku jsou již prakticky všechny školy vybaveny počítači a připojeny k internetu. Také svoji agendu zpracovávají školy z velké části v elektronické podobě. Mnoho škol provozuje vlastní bezdrátovou síť či informační systém. Současná generace žáků a studentů běžně používá informační technologie ve svém volném čase. Pod vlivem nových technologií se však mění i proces vzdělávání. Počty počítačů, jejich typy, stejně jako přístup k dalším informačním technologiím ve školách každoročně sleduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Práce na dálku jako alternativa pro regionální rozvoj

Výzkum proběhl v roce 2002 mezi studenty České zemědělské univerzity – provozně ekonomické fakulty a v roce 2003 mezi studenty Českého vysokého učení technického – strojní fakulty. Výzkumu se zúčastnilo 406 studentů (především 3. ročníku oboru provoz a ekonomika a 2. ročníku fakulty strojní. Charakteristika vybraných respondentů – pracovníků na dálku formou polostrukturovaného rozhovoru. Teleworking neboli práce na dálku je nový způsob organizace práce. Podstatou je omezení nutnosti dojíždět na stanoviště firmy a vykonávat práce v pevné pracovní době. Práce na dálku umožňuje individuálně si optimalizovat vykonávání práce podle vlastních potřeb z hlediska času i místa.

Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie

Toto šetření bylo provedeno na vzorku evropských dívek a žen a mělo za cíl zjistit, proč dívky ve vybraných evropských zemích včetně České republiky nechtějí studovat přírodovědné a technické obory. Jeho cílem bylo získat odpovědi na otázky, kdy přesně začne klesat jejich zájem o tyto obory a IT a jaké jsou pro to důvody. Výzkum se zameřoval na existenci a stav podpory rodičů a učitelů, zažité stereotypy, dostatek praktických vzorů a sebejistotu ohledně možného uplatnění. Otázky se týkají oblasti STEM (Science, Technology, Engineering, Math), tj. ve spojení s předměty v české škole např. matematika, fyzika, průmyslový design a technologie, chemie, biologie a informatika. Specifický popis datového souboru II – kde jsou informace relevantní z hlediska digitální gramotnosti (které otázky nebo úseky dat). Ot. WHY 1 – vztah k technickým oborům, rolové modely – rodiče a učitelé SLF 1 – gender porovnání SOC1 – programátor – motivace, gender RTL – osobní vztah k technickým oborům Ot. WHY 2 – rolové modely – rodiče a učitelé IMA – vlastní motivace k práce v technických oborech

Proč jsou některé domácnosti bez internetu

V Česku máme dobré internetové pokrytí. Ale ve srovnání s EU více našich domácností bez internetu nemá o připojení zájem. V roce 2019 uvedlo 81 % českých domácností, že mají doma internet. Většina má pevné připojení, jako je například internet přes kabelovou televizi nebo přes rozvody pevné telefonní sítě. Patří sem také domácnosti připojené k páteřní síti vzduchem prostřednictvím vysílačů signálu wi-fi, které převažují ve venkovských oblastech. Domácnosti, jež pevný internet nemají, se připojují přes mobilní telefon. Celkem 19 % domácností v Česku zůstává zcela bez internetu. Podíl takových domácností ovšem každým rokem klesá. V absolutních počtech nemá připojení k internetu přibližně 837 tisíc domácností. Přitom 622 tisíc z nich tvoří domácnosti seniorů, tedy takové, kde jsou všichni členové starší 65 let. Z domácností seniorů nemá internet celých 60 %, což je ve srovnání s ostatními typy domácností dost výjimka, protože ze všech ostatních domácností se k internetu nepřipojuje pouze 6,3 %.

Průzkum webových stránek veřejné správy

Tento průzkum slouží jako doplnění k ročnímu pravidelnému šetření o využívání ICT ve veřejné správě (viz výše). Zaobírá se nabídkou informací a služeb, poskytovaných na webových stránkách úřadů ústřední státní správy, krajů a obcí s rozšířenou působností. Prováděn je zaměstnanci ČSÚ, kteří zjišťují informace přímo na jednotlivých webových stránkách. Průzkum je poměrně kvalitní, omezující je fakt, že poslední data byla pořízena k srpnu 2013.

Rizikové chování studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v prostředí internetu

Výzkum zaměřený na výskyt rizikového chování u studentů PdF UP v Olomouci, které je spojeno s informačními a komunikačními technologiemi (zejména internetem), si v deskriptivní rovině kladl za cíl zjistit množství obětí i útočníků zapojených do jednotlivých projevů kyberšikany. Výzkum současně monitoroval, u koho by oběti hledaly pomoc v případě potřeby (učitel, rodič, sourozenec, kamarád). Dále bylo úkolem výzkumu zjistit, zda studenti komunikují s neznámými lidmi na internetu, jestli jimi byly požádány o osobní schůzku a jestli jsou ochotni setkat se s virtuálním kamarádem či známým v reálném světě, což úzce souvisí s jevem zvaným kybergrooming. Cílem bylo rovněž zjistit formy veřejného sdílení intimních materiálů v prostředí internetu a odhalit motivaci pubescentů a adolescentů k tomuto chování, tedy k sextingu. Také bylo zjišťováno, kolik dotázaných dětí považuje sexting za rizikový a riskantní. V souvislosti s tím se výzkumníci zaměřili na sdílení osobních údajů budoucími pedagogy v prostředí internetu (zejména na fotografii obličeje) a na jejich znalost sociálních sítí.

Rodičovské mediační strategie při využívání internetu dětmi

Výzkumným problémem této práce je proces vytváření a aplikace rodičovských mediačních strategií ve vztahu k dětem a internetu. Hlavní výzkumná otázka zní: Jakými způsoby rodiče zajišťují bezpečnost svých dětí na internetu? Je zkoumán náhled rodičů a dětí na internet, pravidla pro využití internetu jsou stanovována v rodinách, mediační strategie rodiče používají k ochraně dětí v online prostředí a ke zvýšení jejich mediální gramotnosti. Práce se také zabývá vnímáním rizik na internetu, získávání informací o online bezpečí/nebezpečí a sdílení zkušeností v této oblasti.

Segmentace a typologie osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením

Digitální vyloučení v ČR není dostatečně probádaným a popsaným jevem. Projekt DigiStrategie 2020 se tuto situaci rozhodl změnit a připravil sekundární analýzu na vzorku MML-TGI, tak zvanou Segmentaci a typologii osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením v ČR. Analýza české populace v oblasti stavu digitálního vyloučení potvrdila, že tento jev je fenoménem sociálního vyloučení a do budoucna bude potřeba se jím seriózně zabývat. Hlavní proměnné, které mají totiž vliv na míru digitálního vyloučení, jsou věk, vzdělání a příjem, ale také míra příležitostí, které mohou být dané regionální disproporcí. A tak zatímco u stárnoucích generací lze předpokládat nárůst problémů v případě začleňování do moderní digitální společnosti v tom nejširším slova smyslu, včetně schopností užívání občanských práv (například právo na informace), tak u mladších generací lze předpokládat problém naopak s nedostatečnou mírou digitálních kompetencí a gramotností, která bude nejen ovlivňovat jejich bezpečí a orientaci v digitálním světě (například právo na soukromí), ale také uplatnění na trhu práce a tak i důstojné místo ve společnosti (a další hospodářská, sociální a kulturní práva). Tento materiál je proto určen všem, kdo pracují v oblasti veřejných sociálních a vzdělávacích politik směrem k posilování společenské soudržnosti v moderní společnosti.   Hlavním cílem analýzy je pak v datech MML-TGI nalézt typické segmenty digitálně vyloučených osob a osob ohrožených digitálním vyloučením, na které by se mimo jiné mohla zaměřovat veřejná politika.

Šetření akreditovaných i neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2013

Sběr dat probíhal 8 týdnů v období od 17. 2. – 14. 4. 2014. Šetření bylo dvoukolové. První kolo proběhlo v pevném termínu od 17. 2. – 10. 3. 2014. Následně byli osloveni ti, kteří nereagovali na první výzvu (nezaregistrovali se k vyplňování dotazníku přihlášením do webové aplikace) a ti, kteří z jakýchkoli důvodů nedokončili vyplnění dotazníku úspěšným odesláním dat. V roce 2013 bylo šetření rovněž dvoukolové a trvalo shodně 8 týdnů v období od 23. 9. – 15. 11. 2013. V roce 2014 dotazník vyplnilo celkově 1 682 subjektů, tedy 49,91 % z počtu subjektů, které byly zahrnuty do šetření. Vzdělávací programy jsou tříděny podle Isced 97, získaná data tak neposkytují podrobnější informace o dovednostech, které jsou v kurzech získávány.

Sexting a rizikové seznamování dětí v kyberprostoru

Do výzkum zaměřujícího se na problematiku sextingu v online prostředí se zapojilo 4 878 dětských respondentů z celého území České republiky a několik stovek dospělých ve věku 18-25 let. Výsledky výzkumu odhalily vysoký nárůst počtu dětí, které zasílají neznámým osobám v online prostředí své vlastní intimní materiály a tím tak provozují tzv. sexting. Konkrétně se jedná o 15 % českých dětí. Identifikovat hlavní příčinu je v dnešní době složité, neboť jich může být velká řada. Téměř 2/5 českých dětí navštěvují videochat, kde se velmi často setkávají se sexuálním obsahem. V online světě je pro děti relativně běžné komunikovat s neznámými lidmi, ale pokud by jim byla nabídnuta osobní schůzka, tak polovina dětí by ji odmítla. Pozvání na schůzku v reálném světě potvrdilo 32 % dětí (na schůzku pak dorazila pětina). Děti v online prostředí tráví hodně času, s čímž souvisí i to, že více než 60 % nemá rodiči limitovaný čas, jak dlouho může u počítače/internetu být. Rovněž více než 80 % dětí nemá rodiči omezen přístup k některým internetovým stránkám (Kopecký & Szotkowski, 2017b).

Síť ovládl mobilní internet

Ještě na přelomu 20. a 21. století byly možnosti mobilního připojení k internetu v České republice značně omezené, připojení bylo velmi pomalé a drahé. Značný skok v kvalitě připojení přinesly až vysokorychlostní mobilní sítě třetí generace. První komerční provoz vysokorychlostní mobilní sítě třetí generace (3G) byl spuštěn v roce 2001 v Japonsku. Ve stejném roce u nás proběhla dražba kmitočtů pro provoz 3G sítí. Bohužel podmínky kladené na vítěze dražby byly poměrně benevolentní, a provozovatele sítí tak nemotivovaly k rychlému nasazení nové technologie. V ČR byl spuštěn komerční provoz 3G sítí až v roce 2005 a pokrytí se rozšiřovalo pozvolným tempem. Ke konci roku 2010 se, především díky pokrytí hustě osídlených měst, nacházelo v dosahu vysokorychlostní mobilní sítě 3G celkem 37–43 % obyvatel. Například společnosti Vodafone tak stačila k pokrytí 41 % populace pouhá 4 % našeho území. Historicky nejvyššího pokrytí 3G sítěmi dosáhl T-Mobile, který k polovině roku 2012 nabízel signál na 48 % území ČR, tj. 84,5 % populace. Mimo větší města byl člověk odkázaný na pomalý mobilní internet nebo hledání volné Wi-Fi, tolik specifické pro domácí trh s pevným připojením k internetu. V roce 2017 tvořil bezdrátový přístup k internetu technologií Wi-Fi 35 % všech pevných vysokorychlostních přípojek v ČR. Tak vysokému podílu se neblíží žádná z dalších zemí EU.

Současné možnosti využití informačních technologií ve škole

Práce se zabývá vybranými možnostmi využití prostředku informačních a komunikačních technologií v edukačním procesu a možnostech podpory při výuce v jednotlivých oblastech či vyučovaných předmětech. V úvodu shrnuje z širšího pohledu současné poznatky z integrace informačních komunikačních technologií (ICT) do vzdělávání a poukazuje na dynamické změny, které rozvoj ICT přináší do oblasti výuky jednotlivých předmětu. Těmto dynamickým změnám je třeba přizpůsobit také obsahovou a metodickou náplň jejich studia. Dále shrnuje současné ICT vybavení jednotlivých stupňů škol a nastiňuje krátký výhled do budoucna. Teoretické poznatky a principy jsou zde základem pro podněty a návrhy ke změně přístupu výuky v souvislosti s inovovaným přístupem ke vzdělávání. Nový pohled k možnostem využití prostředku ICT znázorňuje širokou škálu jednotlivých znalostí, dovedností, kompetencí, které díky využití prostředku ICT v jednotlivých předmětech nebo oblastech získá jak vzdělávající, tak vzdělávaný. Umožňuje také vytváření jiných podmínek a prostředí, které je mnohem přínosnější a podnětnější než dosud používaný styl výuky.

Stále častěji jednáme s úřady on-line

Více než třetina obyvatel ČR využila v roce 2017 při jednání s úřady internet. O něco menší podíl jednal on-line také se školami, lékaři či knihovnami. Při vyplňování formulářů ale stále téměř polovina Čechů preferovala osobní kontakt na úřadě. Ve Výběrovém šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, které ČSÚ každoročně realizuje již od roku 2002, uvedlo v loňském roce 37 % obyvatel ČR starších 16 let, že v posledních 12 měsících využili při jednání s úřady internet. Mezi lidmi ve věku 25 až 54 let jich byla více než polovina (51%). Častěji využívají internet k jednání s úřady také ženy na rodičovské dovolené (54 %). Méně aktivní jsou senioři (13 % mezi lidmi staršími 65 let), stejně jako lidé se základním vzděláním (7 %).

Stále více zaměstnanců v EU používá firemní mobilní zařízení

V Evropské unii se zvyšuje podíl zaměstnanců vybavených firemními přenosnými zařízeními, která umožňují mobilní připojení k internetu. Zaměstnanci tak mohou být na cestách v kontaktu s kolegy ze své firmy, jakož i s dodavateli a zákazníky. Mobilní připojení k internetu umožňuje zaměstnancům kontrolovat e-maily, přistupovat a upravovat dokumenty nebo používat firemní softwarové aplikace, pokud nejsou v kanceláři. To je obzvláště důležité během současné pandemie koronaviru, kdy mnoho lidí stále pracuje z domova.

Studie mediální gramotnosti osob starších 15 let

Výběrový soubor respondentů čítá celkem 1 063 osob. Výběrovou procedurou byl kvótní výběr podle 5 kvótních znaků: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a kraj bydliště. Ve sledovaných parametrech odpovídá složení výběrového souboru charakteristikám základního souboru a lze jej označit za reprezentativní vzorek obyvatel České republiky starších 15 let. Cílem této studie je zmapovat úrovně mediální gramotnosti populace v ČR z hlediska vzorců a zvyklostí v užívání médií, intuitivního i vědomého organizování vztahu k médiím a kritického a reflektivního myšlení o médiích. Pro účely této studie byla mediální gramotnost české populace (MG) sledována jako konstrukt složený z tří vzájemně propojených oblastí: vzorce a zvyklosti užívání médií, vnímání role médií ve společnosti, znalost podmínek mediální produkce, z nichž každá byla sledována pomocí série otázek. Výzkum byl proveden metodou dotazníkového šetření na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel ČR ve věku od 15 let. Použitý dotazník obsahuje celkem 55 otázek. Otázky v dotazníku nejsou seřazeny podle dílčích oblastí mediální gramotnosti, jak jsou vymezeny výše a jak strukturují tuto zprávu, nýbrž podle typů médií a podle logických podskupin tak, aby byly snáze pochopitelné a zodpověditelné pro respondenty.

V nakupování e-knih a audioknih Češi zaostávají za Evropou

Češi patří k nejaktivnějším čtenářům v Evropě, ovšem ve stahování elektronických knih a audioknih za poplatek zatím zaostávají za průměrem Evropy. E-knihy a audioknihy v digitální podobě v roce 2019 zakoupila 2,4 procenta české populace od věku 16 let. Když se v roce 2011 v rámci šetření Adult Education Survey zjišťoval podíl čtenářů v evropské populaci, umístili se čeští čtenáři na předních příčkách evropského žebříčku. Alespoň jednu knihu za rok přečetlo v roce 2011 přibližně 67 % obyvatel ve věku 25–64 let, čímž dosáhli čeští čtenáři v evropském srovnání na šesté místo. Největší podíl čtenářů se v roce 2011 vyskytoval v Lucembursku (82 %), Německu (75 %) a Rakousku (73 %). Zatímco v podílu čtenářů jsou Češi nad evropským průměrem, ve využívání informačních a komunikačních technologií v souvislosti s četbou knih se zatím ve srovnání se zbytkem Evropy drží na zadních pozicích. Alespoň jednu e-knihu či audioknihu si stáhlo v roce 2019 za poplatek přibližně 8 % populace EU ve věku 16–74 let. Největší podíl osob, které zakoupily e-knihy či audioknihy v digitální formě, byl ve skandinávských zemích Dánsku a Švédsku, a to kolem 18 %. Nejmenší podíl (kolem 1 %) byl naopak v balkánských zemích Rumunsku a Bulharsku. Česko se s přibližně 2,5% podílem umístilo ve srovnání s uvedenými státy EU na osmnáctém místě. Data s údaji za Belgii a Itálii nebylo možné vzhledem k nízké spolehlivosti zveřejnit.

Ve využívání internetu jsou si Češi a Slováci podobní

V únoru uběhlo 26 let od významného milníku v oblasti komunikačních technologií na území bývalého Československa. Náš společný stát byl dne 13. února 1992 slavnostně připojen k síti internet. V prvních letech byl internet výlučně akademickým tématem, a i na počátku nového tisíciletí používala internet v Česku i na Slovensku jen relativně omezená skupina lidí. V roce 2000 to byla v obou státech jen desetina obyvatel. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky, ale také o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu – doma mělo přístup k internetu méně než 5 % domácností. V následujících letech však došlo k rychlému rozvoji využívání internetu ve všech oblastech společnosti. Podle odhadů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) používala internet na konci roku 2017 již polovina světové populace oproti pětině před deseti lety. V Česku bylo ve stejném roce mezi osobami ve věku 16 až 74 let celkem 85 % uživatelů internetu a na Slovensku 82 %. Mezi mladými lidmi v obou státech je používání internetu již téměř univerzální. S rostoucí intenzitou využívání internetu vzrostly i nároky na jeho rychlé a stabilní připojení. Tomu odpovídají i změny v nabídce jednotlivých technologií. Na konci roku 2017 překonal v Česku počet přípojek k pevnému vysokorychlostnímu internetu třímilionovou hranici. Od roku 2007 se počet účastníků (domácností, podniků atd.) s přístupem k této technologii u nás zdvojnásobil a na Slovensku dokonce ztrojnásobil. Přesto na 100 obyvatel dosahuje počet vysokorychlostních přípojek jak v Česku (30), tak na Slovensku (26) nižších hodnot, než je celoevropský průměr (33). Jestliže v roce 2010 v Česku jen čtvrtina z pevných vysokorychlostních přípojek umožňovala přenos 10 Mbit dat za sekundu a více, na konci roku 2017 to bylo již 85 %. Ve stejném roce pak čtvrtina internetových přípojek byla realizována pomocí technologií s inzerovanou rychlostí přes 100 Mb/s oproti 10 % v roce 2015.

Videohry hrajeme do 24 let

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí. Z šetření Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT) vyplynulo, že podíl hráčů má i v dalších věkových kategoriích sestupnou tendenci. Hráči se nicméně najdou také mezi lidmi v důchodovém věku. Zastoupení hráčů ve věkové kategorii starších 65 let se pohybuje okolo 4 %.

Využívání ICT v organizacích veřejné správy

Jedná se o vyčerpávající šetření zabývající se využívání ICT veřejnou správou. Zachycuje úroveň vybavení pracovišť organizačních složek státu, krajů a obcí hardwarem, softwarem a míru využívání tohoto vybavení zaměstnanci. Rovněž je zde šetřen způsob elektronické výměny dat uvnitř a mezi organizacemi veřejné správy a nabídka elektronických služeb občanům. Vzhledem k velikosti základního souboru a vysoké míry návratnosti lze data považovat za kvalitní. Ve veřejně dostupných zdrojích je nejzákladnější územní rozdělení na úrovni okresů (LAU1). Velmi omezující je neexistence novějších dat než k 31. 12. 2011, což vzhledem k inovacím na poli informačních technologií značně degraduje reálný přínos dat pro vyhodnocení současné situace. Tematicky projektu Digistrategie odpovídá celý dotazník, ale z praktického hlediska lze spatřovat jako skutečně přínosnou část „Webové stránky organizace“, řešící stejné otázky jako aktuální šetření o využívání ICT ve vztahu k veřejné správě, avšak ze strany nabídky. Velmi zajímavá je část ICT a Lidské zdroje – především pak informace o počtu zaměstnávaných programátorů. Jejich nedostatek je aktuálně značný problém.

Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě – Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru

Cílem šetření bylo zjistit rozšíření a využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru. Data vycházejí z výsledků ročních statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru v ČR (ICT 5-01). Na výsledná data jsou aplikovány dopočty s využitím vah (více viz metodika na stránkách ČSÚ). Šetření je realizováno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti a je tedy plně srovnatelné s obdobnými šetřeními uskutečněnými v ostatních členských zemích EU.

Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě – šetření ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

Pravidelné šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (realizované v rámci VŠPS) obsahuje část zaměřenou na využívání informačních technologií pro komunikaci s veřejnou správou (a to jednotlivci pro soukromé účely). Ačkoli nabízí bohaté členění základního souboru dle věkové skupiny, vzdělání, ekonomické aktivity, pohlaví, či příjmu, nedoporučuje se rozdělení na územní celky (resp. maximálně na úrovni regionů soudržnosti NUTS2 s výhradami na kraje NUTS3). Pro potřeby projektu DigiStrategie 2020 je vhodný celý oddíl „Použití internetu ve vztahu k veřejné správě“, zabývající se způsobem komunikace jednotlivců s VS (vyhledávání informací na webu, stahování dokumentů, emailová komunikace, vyplnění formulářů on-line, popř. důvod jejich nevyplnění – tj. co činí občanům potíže? Tato data mohou být inspirativní).

Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – 2019

Od roku 2003 zajišťuje Český statistický úřad (ČSÚ) realizaci každoročního Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (dále jen VŠIT). Jedná se o šetření, jehož cílem je měření společnosti z hlediska přístupu k vybraným informačním technologiím (především k počítači, mobilnímu telefonu a internetu) a jejich šíření. Dále zkoumá přístup k vybranému softwaru a využití informačních technologií jednotlivci v běžném životě, a to primárně pro soukromé účely. Zaměření šetření z pohledu zjišťovaných témat podléhá především potřebám Evropské komise. Struktura dotazníku na úrovni modulů a jednotlivých otázek odpovídá modelovému dotazníku Eurostatu. Z legislativního hlediska je šetření realizováno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti1 včetně příslušných pravidelně schvalovaných prováděcích nařízení. Koordinační úloha Eurostatu, včetně tematického a metodického zastřešení, umožňuje získávat údaje srovnatelné s ostatními členskými zeměmi EU2 a některými partnerskými zeměmi, např. Norskem či Tureckem. Vybrané ukazatele ze šetření v jednotlivých zemích jsou pravidelně zveřejňovány v časových řadách na internetových stránkách Eurostatu3. Publikace předkládá hlavní výsledky za samostatně hospodařící domácnosti a v nich žijící jednotlivci. Konstrukce hospodařící domácnosti je založena na prohlášení osob bydlících ve vybraném bytě, že spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby (v souladu s § 115 občanského zákoníku). Jednotlivci jsou v šetření VŠIT všechny osoby šestnáctileté a starší. Mezi šestnáctileté osoby byly zahrnuty osoby, jež dovršily tohoto věku do konce roku 2018.

Využívání mobilního telefonu dětmi 8-18let

Mezi první provedená výzkumná šetření patřil výzkum s názvem Využívání mobilního telefonu dětmi 8-18 let z roku 2009. Výzkumný vzorek čítal 2 567 respondentů tvořených především žáky základních a středních škol v České republice. Z hlediska pohlaví bylo zastoupení půl na půl, z hlediska věku pak byli žáci rozděleni do 4 věkových kategorií, kdy více než 87 % všech respondentů bylo ve věku 11-16 let. Výsledky ukazují, že čeští žáci a studenti aktivně využívají telefony, a to především pro komunikaci a zábavu. Co se bezpečnosti používání mobilního telefonu týká, tak tyto informace respondenti získávají především od rodičů, kteří je seznamují jak s pravidly používání, tak i možnými rizika. Nejčastější způsob, jak žáci a studenti hodnotí věrohodnost SMS, je podle telefonního čísla. Pokud by se žáci stali obětí mobilního útoku, tak necelých 98 % z nich by dokázalo navrhnout postup, jak postupovat (Kopecký & Krejčí, 2009).

Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí internetu

Jedná se o prozatím největší kvantitativní výzkum rizikového chování českých dětí na internetu, do kterého bylo zapojeno 28 tisíc dětí ve věku 11-17 let (53 % z nich bylo dívek a 47 % chlapců), který společně realizovaly Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Seznam.cz a Google. Sběr dat probíhal kvantitativně prostřednictvím dotazníků. Více než polovina dětí (50,9 %) se setkala s nějakým projevem kyberšikany – nejčastěji konkrétně s průnikem na účet, verbálními útoky a obtěžováním za pomocí prozvánění. Co se zveřejňování osobních údajů týká, děti nejčastěji zveřejňují své jméno a příjmení, dále fotografii obličeje a email. Všechny tyto informace i velice často zasílají neznámým uživatelům, což je nepříliš pozitivní výsledek. Sociální sítě jsou dnes fenoménem, o čemž svědčí i to, že více než 80 % dětí má účet na Facebooku a např. více než 50 % na YouTube. Na internetu komunikuje více než polovina dětí s neznámými lidmi a více než čtvrtina si je ochotna přidat cizí osobu ke svým přátelům. Znepokojivým výsledkem je, že více než 40 % by šlo na schůzku s neznámým kamarádem ze sociálních sítí, přičemž rodičům by o tom řekli pouze 2/5 z nich (Kopecký, 2014).

Vzdělávání dospělých – specifické výstupy z šetření Adult Education Survey – 2011

Za účelem průběžného srovnávání a vyhodnocování úspěšnosti strategií v oblasti celoživotního vzdělávání na úrovni jednotlivých členských států byly statistickým úřadem EU Eurostatem (ve spolupráci s Evropskou komisí a dalšími orgány EU) sestrojeny nástroje umožňující systematickou tvorbu evropských statistik v oblasti vzdělávání a celoživotního učení. Součástí harmonizovaných metodik sběru dat týkajících se celoživotního učení je také výběrové šetření Adult Education Survey (dále jako AES). Výstupem je publikace statisticky zpracovávající oblasti formálního a neformálního vzdělávání, studium cizích jazyků a možnosti přístupu ke vzdělání.

World Internet Project 2014

Toto šetření je součástí globální výzkumné iniciativy World Internet Project existující od roku 1999. V současnosti je do projektu zapojeno přes třicet zemí ze šesti kontinentů. Česká republika se do projektu poprvé zapojila v roce 2005, zprávy za ČR jsou dostupné z let 2006, 2008 a 2014. Šetření z roku 2014 bylo zaštítěno katedrou sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Obecným cílem šetření je zkoumání vlivu informačních a komunikačních technologií (počítače, internetu a příbuzných technologií) na jedince, rodinu a společnost.

Způsob získávání digitálních dovedností

Soubor je částí výstupu z šetření Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Popisuje způsoby získávání digitálních dovedností.