MÍSTO PRO ROZVOJ VAŠICH DIGITÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ

DigiSlovník

Digitalizace

​Digitalizace je proces zavádění využívání digitálních technologií v nejrůznějších oblastech výroby i života společnosti. Původně byl termín používán v souvislosti s digitalizací textu (například knih nebo dokumentů) nebo s digitalizací fyzikálních veličin. Obecně digitalizace hledá možnosti postavené na digitálních technologiích, které přinášejí zefektivnění a zlepšení fungování procesů a služeb. Důsledky digitalizace se projevují v celé řadě oblastí života společnosti, například ve změnách pracovního trhu, zvýšení efektivnosti výroby, zvýšení kvality života.

Digitální demence

Digitální demence označuje degradaci převážně duševních schopností, které za nás v moderní době vykonávají počítače. Zahrnuje i určitou závislost v myšlení na současných digitálních přístrojích jako jsou počítače, mobily nebo tablety.

Digitální domorodec

Digitální domorodec je ten, který celý život využívá digitální technologie jako internet, mobilní telefony, videohry, televizi, MP3 přehrávače apod.  Pojem digitální domorodec zavedl roku 2001 Marc Prensky ve své seminární práci Digital Natives, Digital Immigrants1. Jako digitální domorodci jsou obvykle považováni lidé narození po roce 1980, případně k nim můžeme přiřadit především tzv. generaci Z, což jsou lidé narození po roce 1990. Klíčovou vlastností tzv. digitálních domorodců je především trvalé využívání internetu (i díky mobilním technologiím).

Digitální ekonomika

Jakožto digitální ekonomiku vnímáme tu část ekonomiky, která je založená na digitálních technologiích, které díky vývoji a inovacím produkují nová řešení a nové služby pro průmysl či společnost jako celek. Pro její rozvoj jsou společné jmenovatele: internetové připojení a využívání informačních a komunikačních technologií.

Digitální generace

Digitální generaci představují lidé, kteří se narodili do světa digitálních technologií. Jedná se především o populaci narozenou po roce 1990. Tito lidé vyrůstali obklopeni technologiemi a měli a mají k nim snadný přístup. Dostupnost technologií jim umožnila přirozené získání zkušeností a dovedností při práci s nimi, oproti generacím, které nevyrůstaly s technologiemi a které se tak musely v průběhu jejich vývoje přizpůsobovat a učit se je používat v běžném životě.

Digitální gramotnost

Digitální gramotnost je soubor kompetencí nutných k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování a účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií.  Tyto kompetence využívá občan za účelem udržení či zlepšení své kvality života a kvality života svého okolí, tj. např. za účelem pracovní i osobní seberealizace, rozvoje svého potenciálu a udržení či zvýšení participace na společnosti. Referenční model DigComp člení kompetence digitální gramotnosti do těchto oblastí: zpracování informací, komunikace a spolupráce, vytváření digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů.

Digitální hudba

Digitální hudba reprezentuje hudbu distribuovanou, sdílenou, uloženou, či přímo vytvořenou na digitálních technologiích. Spadá do širšího pojmu digitální audio.

Digitální inteligence

Digitální inteligence se používá jako termín ve dvou odlišných významech: 1. umělá inteligence, 2. digitální gramotnost. Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Umělá inteligence spočívá v konstrukci a užití modelů lidské činnosti (procesů), která je považována za inteligentní. Digitální inteligence (DQ) je soubor sociálních, emočních a kognitivních schopností, které jednotlivcům umožňují čelit výzvám a přizpůsobit se požadavkům digitálního života. Tento soubor odpovídá pojetí digitální gramotnosti a kompetencí podle referenčního modelu DigComp.  

Digitální kompetence

Digitální kompetence je schopnost používat znalosti a dovednosti v oblasti digitálních technologií zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem v kontextu práce, zábavy či vzdělávání. Můžeme je rozdělit na kompetence spjaté s ovládáním dané digitální technologie a na kompetence vztahující se na práci s obsahem.

Digitální kompetence nepřenositelné

Nepřenositelné digitální kompetence souvisí vždy s ovládáním konkrétních digitálních nástrojů, které nejsou využitelné u jiného zaměstnavatele (např. registr úřadu veřejné správy, vlastní firemní docházkové systémy, firemní intranet). Mají tedy omezené možnosti využitelnosti a jsou relevantní pouze pro intervence zaměřené na zvyšování digitální gramotnosti v ekonomické oblasti.

Digitální kompetence přenositelné

Přenositelné digitální kompetence představují schopnost využít znalosti a dovednosti, které nejsou přímo spojeny s konkrétním pracovním místem, kvalifikací či úkolem, ale jsou široce využitelné napříč obory i v soukromém životě. Tyto kompetence umožňují jednotlivci používat digitální technologie pohodlně v běžné praxi a flexibilně reagovat na změny.

Digitální kompetence specifické

Specifické digitální kompetence odkazují ke schopnosti používat specializované digitální technologie při úkonech vázaných na určitý sektor trhu práce, profesi či zaměstnavatele. Jedná se o schopnost práce s profesně specifickými programy a funkcemi (např. specializované grafické programy, profesně specifický diagnostický software atd.).

Digitální měna

Digitální měna, digitální peníze, či elektronické peníze/měna je označení měny, která je na rozdíl od fyzické měny (bankovky a mince), digitálně vytvořená a uložená. Do této kategorie spadají jak virtualizované bezhotovostní peníze uložené v bankách, tak i decentralizované kryptoměny.

Digitální negramotnost

Digitální negramotnost je absence kompetencí nutných k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování a účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií. Digitální gramotnost je významným předpokladem participace na životě v dnešní společnosti. Digitální negramotnost pak může vést k tzv. digitálnímu vyloučení a projevuje se také nízkou úrovní v kompetenční, motivační a strategické dimenzi. Zdrojem digitální negramotnosti může být nemožnost přístupu k digitálním technologiím, ale také jednoduchý nebo rutinní způsob jejich využívání, stejně tak využívání pouze jako zdroje zábavy.

Digitální pracovní místo

Digital job/Digitální pracovní místo je takové pracovní místo na němž jsou využívány digitální technologie k naplnění stanovených cílů a přispívá tak ke společnému budování a rozvoji digitální ekonomiky. Pro jeho obsazení je klíčová vysoká úroveň digitálních kompetencí uchazeče.

Digitální přistěhovalec (imigrant)

Digitální přistěhovalec je člověk, který se narodil před rozšířením digitálních technologií. Za digitální přistěhovalce považujeme lidi narozené před rokem 1980. Tato skupina lidí se od narození pohybovala v prostředí, ve kterém digitální technologie ještě nebyly. Tyto technologie vstoupily do jejich životů až v dospělosti či ve stáří a oni se s nimi museli sžít. Postupně se s nimi učili pracovat a vhodně je využívat.

Digitální propast

Bariéra bránící digitálně vyloučeným osobám začlenit se do moderní společnosti. Pod pojmem digitální propast chápeme určitou dysbalanci mezi osobami, kteří zvládají (na různé úrovni) digitální technologie a těmi, kteří tuto dovednost postrádají z různých důvodů. Jedná se tedy o sociální a ekonomickou nerovnost mezi skupinami osob v dané populaci. Bariéra může být fyzická, psychická, sociální nebo materiální a může vzniknout z různých příčin.

Digitální rovnováha

Digitální rovnováha nebo pohoda (anglicky Digital wellbeing) je jedna z kompetencí, kterou by dle EU měl disponovat každý občan. Myšlenkou je, že by člověk měl využívat technologie v rovnováze s jeho zdravotní a psychickou pohodou, bez toho, aby musel omezovat svou produktivitu.

Digitální technologie

Digitální technologie jsou elektronické nástroje, systémy, zařízení a zdroje, které umožňují uchovávat, zpracovávat a přenášet obrovské množství informací (dat, textů a obrázků) na úložných zařízeních – počítače, tablety, notebooky, mobilní telefony, digitální fotoaparáty a kamery, e-knihy, e-časopisy, herní konzole, navigace, přehrávače (CD, DVD, MP3, MP4) a zařízení pro komunikaci – WiFi, Bluetooth, internet a další.

Digitální transformace

Pod pojmem Digitální transformace si můžeme představit proces, který za využití digitálních technologií změní, či vytvoří nové firemní postupy, obchodní techniky, pracovní pozice, či zajistí lepší propojení se zákazníkem. Tato transformace přinese společnosti nejen nové postupy, ale také ji připraví na měnící se obchodní taktiky a podmínky rychle se vyvíjejícího se trhu díky rozvoji digitálních technologií.

Digitální vyloučení

Digitálně vyloučená je osoba, která nemá z různých příčin možnost používat digitální technologie a služby, a tím není začleněna do moderní společnosti. Souvisí s demografickými charakteristikami, a to především s věkem, vzděláním, socioekonomickým postavením a s geografickými faktory. Skupinu digitálně vyloučených tvoří i rodiče dětí. Zároveň může jít také o tzv. vyhýbače, tj. osoby odpojené nebo se zprostředkovaným přístupem. 

Digitální začleňování

Proces směřující k odstranění příčin digitálního vyloučení (digitální propast) a k začlenění do moderní společnosti. Hlavním cílem digitálního začleňování je pomoc jedinci překonat příčiny jeho digitálního  vyloučení, které souvisí s digitálními technologiemi. Výsledkem procesu digitálního začleňování by měl být digitálně gramotný jedinec, který má přístup k digitálním technologiím, chce je používat, umí je používat a rozumí tomu, proč jsou tyto technologie  potřebné a jaké nabízí možnosti.

Digitální závislost

Digitální závislost, stejně jako jakákoliv jiná závislost, je stav, kdy je někdo podmíněn ke své existenci nějakou okolností, či situací a tu potřebuje, či si to jen myslí, pro bezproblémové fungování. Digitální závislost se vztahuje na digitální technologie a projevuje se potřebou neustále používat například mobilní telefony, tablet, či počítač.

Informační bezpečnost

Informační bezpečnost je označení pro soubor činností, které se vykonávají za účelem ochrany informací ve všech formách. A to od jejich vzniku, přes zpracování, ukládání, přenos, až po likvidaci. Informace mohou mít jak digitální podobu, tak i fyzickou.

Informační gramotnost

Informační gramotnost, pokud je na dostatečné úrovni, představuje schopnost jedince uvědomit si, v jakých případech potřebuje informace a v jakém rozsahu by je měl využít. Na rozdíl od digitální gramotnosti tak nejde o samotné zpracování informací a jejich obsah, nýbrž o vyhodnocení potřeby a efektivní využití.

Informační technologie

Informační technologie (IT) je pojem všeobecně zahrnující technologie, systémy, procesy a aktivity, které umožňují práci s informacemi a daty. Zahrnuje především zařízení pro jejich vznik, zobrazení či zpracování, skladování a přenos. Pojem je odvozen od širšího pojmu Informační a komunikační technologie.

Kyberbezpečnost

Kyberbezpečnost neboli počítačová bezpečnost je pojem zahrnující hned několik samostatných činností. Ve své podstatě se ale zabývá zabezpečením informací v digitálním prostředí. To obsahuje jak zajištění ochrany proti neoprávněnému vniknutí, tak zabezpečení komunikace, či prevenci rizikového chování uživatelů. V praxi se postupuje dle kroků Prevence – Detekce – Náprava.

Kybernetická hygiena

Kybernetická hygiena – jedná se o souhrn činností, které zvyšují naši bezpečnost v digitálním světě a díky těmto činnostem se dokážeme bránit kybernetickým hrozbám. Do kybernetické hygieny řadíme správu hesel, aktualizaci softwaru nebo pravidelné zálohování dat.

Mediální gramotnost

Mediální gramotnost představuje souhrn znalostí a schopností, které jedinci pomáhají pochopit a efektivně zpracovat informace získané z médií. Díky mediální gramotnosti jedinec tyto informace dokáže správně interpretovat, vyhodnotit a případně si díky nim vytvořit vlastní srozumitelné sdělení. Mediální gramotnost se zaměřuje na schopnost vyhodnocovat důležitost, přínosnost, ale také relevantnost a důvěryhodnost informací z jednotlivých médií jako jsou televize, internet, noviny nebo rádio.

Netiketa

Netiketa, anglicky Netiquette je podobně jako etiketa souhrn pravidel slušného chování, s tím rozdílem, že je dimenzovaná na digitální prostředí a internet. Název vznikl tedy spojením termínu etiketa a slova net, které je zkratkou slova internet. Původní definice vznikla jako příručka pro uživatele internetových diskuzních skupin v roce 1995 a do dnes prošla vývojem, a i částečnou modernizací.

Osoba ohrožená digitálním vyloučením

Osoba, které z různých důvodů hrozí, že v blízké budoucnosti nebude schopna používat digitální technologie. Digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky, přesto je možné identifikovat obzvláště ohrožené skupiny obyvatelstva. Patří mezi ně zejm. senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním, lidé s nižším dosaženým vzděláním, lidé s nízkými příjmy, jednotlivci z lokalit ohrožených chudobou, migranti apod.

Počítačová gramotnost

Počítačovou gramotnost chápeme jako znalost a schopnost efektivně používat počítače a informační a komunikační technologie. Úroveň počítačové gramotnosti má široký rozsah a definujeme ji od základní po pokročilou.